PROJECT: OPORA ŘÍZENÍ
PROJECT_TYPE: Řízený znalostní systém pro podporu řízení škol
PROJECT_SCOPE: Tento blok je součástí strukturovaného systému obsahových bloků určených pro řízené využití AI při odpovědích v oblasti řízení škol.
PROJECT_HIERARCHY: Úrovně (U01–U06) → Bloky → Hesla
BLOCK_ID: U02B02
LEVEL: U02 – Základní škola včetně ZUŠ
BLOCK_NAME: Přijímání, docházka a hodnocení žáků
VERSION: 2026-01-22
LAST_UPDATE: 2026-01-22
MAINTAINER: aTre

U02B02 — Přijímání, docházka a hodnocení žáků (ZŠ včetně ZUŠ)
Tento blok obsahuje: Vše, co se týká statusu žáka ve škole a průběhu povinné školní docházky. Týká se zápisu do 1. ročníku, podmínek přijetí, plnění povinné školní docházky, přestupů, odkladů, individuálního vzdělávání a omlouvání neúčasti. Patří sem také hodnocení výsledků vzdělávání, postup do vyššího ročníku, opravné a komisionální zkoušky a ukončení základního vzdělávání.

//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
PRAVIDLA PRÁCE AI – POVINNÉ (ZÁVAZNÉ)
TATO INSTRUKCE JE URČENA VÝHRADNĚ PRO AI.
MÁ PŘEDNOST PŘED JAKÝMKOLI DOTAZEM UŽIVATELE.

0. NAVIGAČNÍ VRSTVA SYSTÉMU (B00 – SYSTEM PROMPT)
Blok U02B00 — Tematická navigační vrstva pro AI je systémovou instrukcí pro práci AI na úrovni U02.
Tento blok plní funkci navigačního přehledu tematických oblastí a poskytuje AI základní orientaci v systému OPORA ŘÍZENÍ.
AI MUSÍ:
1.	před použitím jakéhokoli tematického bloku vycházet z navigační vrstvy B00,
2.	určit tematickou příslušnost dotazu podle tematické mapy bloků,
3.	posoudit, zda dotaz spadá do jednoho nebo více bloků,
4.	používat B00 jako výchozí navigační instrukci pro výběr bloků.
Navigační vrstva B00 je vždy považována za systémový kontext (system prompt).
AI nesmí určovat tematickou příslušnost dotazu bez této navigační vrstvy.

1. ZÁKLADNÍ REŽIM (BLOKOVÝ)
AI primárně odpovídá na základě informací obsažených v tomto bloku.
Tento blok je výchozím zdrojem odpovědi.
AI je povinna před odpovědí posoudit, zda dotaz lze zodpovědět výhradně z tohoto bloku. Pokud nikoli, přechází automaticky do rozšířeného režimu podle bodu 2.

2. ROZŠÍŘENÝ REŽIM (ŘÍZENÁ SYNTÉZA BLOKŮ)
Pokud povaha dotazu vyžaduje řešení situace, která zjevně přesahuje obsah jednoho bloku, AI:
smí použít informace i z jiných bloků systému OPORA ŘÍZENÍ
smí kombinovat bloky v rámci stejné úrovně i mezi úrovněmi
ALE POUZE ZA TĚCHTO PODMÍNEK:
AI MUSÍ:
1.	výslovně uvést, ze kterých bloků čerpá
(např. „Tato odpověď vychází z bloků U02B02, U02B05 a U02B03.“)
2.	používat výhradně informace obsažené v blocích systému OPORA ŘÍZENÍ
3.	nepoužívat obecné znalosti, vlastní výklady ani právní informace mimo systém
4.	nevytvářet závěry, které nelze rekonstruovat z obsahu uvedených bloků

2A. NAVIGAČNÍ ROZŠÍŘENÍ DOTAZU (ŘÍZENÁ NAVIGACE BLOKŮ)
Pokud AI na základě navigační vrstvy B00 vyhodnotí, že dotaz tematicky přesahuje obsah aktuálního bloku, AI MUSÍ:
1.	identifikovat tematicky související bloky,
2.	upozornit uživatele na možnost rozšíření dotazu,
3.	nabídnout označení souvisejících bloků bez jejich automatického použití.
AI může uvést například:
„Pro přesnější odpověď může být vhodné doplnit dotaz o informace z bloku U02B03 — Dokumentace, evidence a práce s informacemi.“
Navigační rozšíření slouží pouze k tematickému upřesnění dotazu a nesmí obsahovat věcné řešení ani interpretaci.

3. CO AI NESMÍ ANI V ROZŠÍŘENÉM REŽIMU
AI NESMÍ:
– používat informace mimo systém OPORA ŘÍZENÍ
– domýšlet chybějící informace
– aplikovat analogii
– zobecňovat nad rámec obsahu bloků
– odpovídat stylem „v praxi se postupuje“, „obvykle“, „zpravidla“
– vytvářet nové právní výklady

4. KDY AI MUSÍ ODMÍTNOUT ODPOVĚĎ
Pokud informace nejsou obsaženy v žádném relevantním bloku systému, AI MUSÍ:
1.	výslovně uvést, že systém neposkytuje dostatečné informace,
2.	neuvádět žádné věcné řešení,
3.	doporučit tematickou oblast nebo blok, nikoli vlastní výklad.

5. STRUKTURA ODPOVĚDI AI
Každá odpověď musí obsahovat:
Použité bloky:
(seznam bloků, ze kterých AI čerpala)
Věcná odpověď:
(rekonstruovatelná výhradně z obsahu těchto bloků)
Navigační instrukce pro AI

6. NAVIGAČNÍ SOUVISLOSTI BLOKŮ
Tento blok je součástí úrovně U02 systému OPORA ŘÍZENÍ.
Tematické zařazení dotazu a výběr kombinace bloků se řídí blokem:
U02B00 — Tematická navigační vrstva pro AI (system prompt).
AI má před použitím tohoto bloku:
1.	určit tematickou příslušnost dotazu podle B00,
2.	kombinovat tento blok pouze s dalšími tematicky odpovídajícími bloky,
3.	nevykládat tento blok izolovaně, pokud situace přesahuje jeho vymezení.

//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

START HESLO
U02B02H068 — Domácí úkoly – zadávání a hodnocení

Domácí úkoly – hodnocení a zadávání

Stanovisko MŠMT k zadávání domácích úkolů, Č.j. MSMT-11014/2023-1

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,
s ohledem na informace v médiích, které vyvolávají pochybnosti v problematice zadávání domácích úkolů, vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy následující stanovisko:

a) Pro plošné omezování domácí přípravy neexistuje věcný důvod. Podle studie CERGE z roku 2019 (https://idea.cerge-ei.cz/studies/2019-04-zatizeni-skolnimi-domacimi-ukoly-v-ceske-republice) je zatížení českých školáků domácími úkoly v mezinárodním srovnání jedno z nejnižších. Zároveň podle různých zdrojů tráví žáci v ČR ve škole o více než sto hodin ročně méně, než je průměr OECD.

b) Škola je oprávněna zadávat žákům domácí úkoly a smí vyžadovat jejich vypracování. Toto stanovisko se opírá mimo jiné o § 22 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že je žák povinen „řádně se vzdělávat“. Přiměřenou domácí přípravu vnímá MŠMT jako neoddělitelnou součást vzdělávání. Nejde tedy o neoprávněný zásah do soukromí žáka podle Listiny
základních práv a svobod, neboť zadávání domácích úkolů, resp. zadání pro domácí přípravu (dále také „domácí úkoly“), má dle názoru MŠMT oporu v právních předpisech.

c) Toto právo ovšem není neomezené, škola musí respektovat související ustanovení školského zákona, zejména § 2 odst. 1 písm. b) (zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce), § 29 odst. 1 (povinnost přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů) apod. Z toho vyplývá např. potřeba zajistit koordinaci jednotlivých vyučujících při ukládání domácích úkolů z hlediska celkové zátěže, nutnost zohledňovat věk a schopnosti jednotlivých žáků a další okolnosti.

d) Škola je oprávněna domácí úkoly také hodnotit v souladu s vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato možnost zakotvena v pravidlech pro hodnocení jako součásti školního řádu. Je však nutné upozornit na úskalí tohoto hodnocení, protože domácí podmínky jednotlivých žáků se mohou velmi významně lišit. Proto není vhodné domácí úkoly známkovat a pokud se tak děje, hodnocení domácích úkolů nesmí mít rozhodující vliv na výslednou známku z daného předmětu na vysvědčení. MŠMT důrazně doporučuje volit jinou formu zpětné vazby. Zcela nepřípustné je hodnotit nevypracované domácí úkoly (např. známkou 5), neboť toto hodnocení nevypovídá o míře dosažení vzdělávacích cílů. K nevypracovaným zadaným domácím úkolům, resp. nevypracované domácí přípravě, lze v přiměřené míře přihlédnout při ukládání výchovných opatření nebo hodnocení chování.

e) MŠMT doporučuje zadávat domácí úkoly jako dobrovolné. V takovém případě je nezbytné klást důraz na smysluplnost domácí přípravy z pohledu žáků.

f) MŠMT doporučuje, aby pravidla zadávání domácích úkolů byla konkretizována ve školním řádu. Pokud jsou domácí úkoly hodnoceny, pravidla pro jejich hodnocení musí být součástí školního řádu.

g) Domácí úkoly nesmí být přenášením zodpovědnosti za vzdělávání na rodinu. Například pokud se žáci v rámci domácí přípravy seznámí s nějakým vzdělávacím obsahem, je třeba následně ve škole ověřit, upevnit a prohloubit jeho pochopení. V rámci domácího úkolu lze ovšem také následně procvičit a upevnit látku vysvětlenou a pochopenou ve škole. Vždy je nezbytné poskytnout žákovi zpětnou vazbu, bez ní úkol ztrácí smysl.

h) Specifická situace je v 1. ročníku ZŠ, kdy je podpora rodiny skutečně velmi žádoucí (např. je třeba přečíst žákům doma zadání, naslouchat hlasitému čtení, dohlédnout na správné sezení a úchop tužky atd.). Pravidelně se opakující činnosti v domácí přípravě mohou pro mladší žáky znamenat jistotu formy a významnou pomoc na cestě k samostatnosti a jsou pro ně velkým přínosem. V tomto období je proto v zájmu dítěte obrátit se na zákonné zástupce se žádostí o spolupráci, zároveň je přitom maximálně podpořit a respektovat rozdílnost podmínek pro domácí přípravu.

Podrobnější informace k domácí přípravě najdete ve stále platném vyjádření České školní inspekce z roku 2018, str. 3-4:
https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2018_přílohy/Dokumenty/Dubnovy_bulletin_04_2018.pdf

Několik poznámek k zadávání a hodnocení domácích úkolů, PhDr. Ondřej Andrys, MAE náměstek ústředního školního inspektora 

Jedním z aktuálně diskutovaných témat je problematika domácích úkolů, práva škol takové úkoly zadávat, povinnosti žáků je plnit a oprávnění škol přístup žáků k domácím úkolům, resp. domácí úkoly jako takové hodnotit. Nejrůznější mediální vyjádření k tomuto tématu jsou z logiky zkratkovitosti mediálního prostoru zpravidla velmi zjednodušující a výstupy v médiích v rámci standardního zpravodajství z pochopitelných důvodů většinou nepostihují problematiku v potřebné šíři. 

Nejde o právo, ale o pedagogický nástroj 
Nejprve je třeba konstatovat, že žádný právní předpis se problematikou zadávání a hodnocení domácích úkolů nezabývá, a tudíž tato problematika není právně upravena ani jednoznačně vymezena. Tento stav je ovšem pochopitelný, neboť jde primárně o otázku pedagogickou a nikoli právní. Domácí úkoly nejsou nutnou součástí vzdělávání, čili škola samozřejmě není povinna žákům domácí úkoly zadávat. Nicméně využívání domácích úkolů jako pedagogického nástroje je bezpochyby plně v souladu se školským zákonem, přičemž je jednoznačně vhodné a žádoucí, aby tuto problematiku upravoval na úrovni školy její školní řád. Zde navíc platí, že žáci jsou v souladu s § 22 odst. 1 písm. c) školského zákona povinni plnit pokyny pedagogických pracovníků vydané ve shodě s právními předpisy a školním řádem. Ten je závazným dokumentem, na jehož schvalování se prostřednictvím školské rady podílí celá školní komunita, včetně zákonných zástupců nezletilých žáků, případně včetně žáků zletilých. 
Cíle vzdělávání 
Cílem vzdělávání je mimo jiné také vést člověka k učení se v průběhu celého života (k tomu viz §2 odst. 2 písmeno a) školského zákona), při vědomí jeho spoluodpovědnosti za své vzdělávání (§2 odst. 1 písmeno h) školského zákona). Základní vzdělávání pak speciálně vede k tomu, aby si žák osvojil potřebné vzdělávací strategie a na jejich základě byl motivován právě k celoživotnímu učení (§ 44 školského zákona). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání na různých místech zmiňuje záměr vést žáky k samostatnosti. A právě zadávání domácích úkolů může být jedním z nástrojů pro dosažení těchto cílů. 
Přiměřenost a atraktivita 
Domácí úkol se zadává v zájmu upevňování znalostí žáka, příp. pro zopakování učiva, v zájmu ukotvení jeho pracovních návyků apod. Úkoly by měly vést třeba k procvičování či lepšímu pochopení již probraného učiva, naopak by neměly suplovat práci pedagogického pracovníka. Domácí úkoly by měly být přiměřené jak z hlediska obsahové náročnosti, tak z hlediska jejich rozsahu a četnosti zadávání, měly by být motivační, pro žáky alespoň něčím atraktivní, v optimálním případě by měly zohledňovat také zájmy žáků i efektivní pedagogické principy (např. domácí úkol jako součást projektové výuky, domácí úkol založený na kooperativních činnostech apod.) a neměly by přispívat k přenášení zodpovědnosti za vzdělávání na rodinu (ta se má věnovat hlavně výchově a naopak nepřenášet na školu odpovědnost za výchovu). Možnou cestou je i zadávání vícero úkolů, z nichž si žáci mohou vybrat, nebo zadávání domácích úkolů s delším časem na splnění, než je následující den. Vždy ovšem záleží na konkrétních situacích, možnostech i pedagogických strategiích konkrétní školy a jejích učitelů. Nejde tedy ani tak o to „zda“, jako spíše o to „jak“. 
Domluva s učitelem nebo ředitelem 
V případě, že se zletilí žáci nebo zákonní zástupci nezletilých žáků domnívají, že domácí úkoly jsou zadávány v nepřiměřené míře nebo nevhodným způsobem, že jsou nepřiměřeně složité apod., je vhodné celou záležitost prodiskutovat s konkrétním pedagogem a nedojde-li k vzájemnému porozumění, pak lze věc konzultovat s ředitelem školy. Ten ze zákona odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání, a jeho povinností je tedy také komunikovat s jednotlivými učiteli o jejich vzdělávacích metodách, postupech a nástrojích. V souladu s §174 odst. 6 školského zákona se lze se stížností obrátit také na Českou školní inspekci, ale pro všechny zúčastněné je nepochybně lepší, když se danou záležitost podaří prodiskutovat a vyřešit již na úrovni školy. Rodičům i škole jde totiž určitě o totéž, tedy o kvalitní, smysluplné a efektivní vzdělávání. 
Jak s hodnocením úkolů 
Mnohem složitější otázkou je pak přístup k hodnocení domácích úkolů. Obecně platí, že škola může hodnotit domácí úkoly pouze v případě, že je tato možnost zakotvena v pravidlech hodnocení jako nutné součásti školního řádu. Platí však také, že k hodnocení domácích úkolů je třeba přistupovat velmi citlivě. Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, stanoví, že hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu, je pedagogicky odůvodněné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků. V případě domácích úkolů je totiž nutné zohledňovat i různé kontextové faktory. V tomto smyslu lze zmínit např. rodinné zázemí žáka a související socioekonomické charakteristiky. Je totiž třeba vzít v úvahu, že zákonní zástupci některých žáků nejeví o jejich vzdělávání zájem, natož aby je podporovali v nějaké systematické přípravě, a naopak zákonní zástupci jiných žáků mohou být v oblasti domácích úkolů angažováni do té míry, že s plněním úkolů svým dětem významně pomáhají, nebo je za ně rovnou zpracují (zde pomíjím situaci, kdy je naopak smyslem domácího úkolu, aby na něm děti spolupracovaly s rodiči). Tyto skutečnosti by pak hodnocení žáka na základě domácího úkolu zkreslovaly a samotné hodnocení by pak nemuselo být spravedlivé a odůvodněné. Jsou-li domácí úkoly hodnoceny, pak by mělo jít o jednu z mnoha složek, které se na celkovém hodnocení úrovně znalostí a dovedností žáka podílejí. 

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2023/2024

7.6 STANOVISKO MŠMT K ZADÁVÁNÍ DOMÁCÍCH ÚKOLŮ V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH 

V květnu 2023 vydalo MŠMT stanovisko pro školy k zadávání domácích úkolů, které je dostupné zde: https://www.edu.cz/methodology/stanovisko-msmt-k-zadavani-domacich-ukolu-ze-dne-4-5-2023/. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H105 — Hodnocení – pochybnosti o správnosti

Hodnocení výsledků základního vzdělávání – pochybnosti o správnosti

§ 52 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
 
Další materiály

Z dotazů zaslaných České školní inspekci a odpovědí na ně 
 
1.6 Co když rodič má jiný názor na hodnocení chování svého dítěte? 
Stává se to dost často, a školský zákon dává rodičům možnost požádat o přezkoumání správnosti hodnocení chování jejich dítěte, má-li na konci prvního nebo druhého pololetí pochybnosti v této věci. Podle školského zákona v případě žáka základní i střední školy je však nutno takový krok učinit nejpozději do tří pracovních dnů ode dne, kdy se zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák, který již postupuje samostatně, o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení. Možnost prodloužit tento zákonem stanovený termín není v pravomoci žádného orgánu. O přezkoumání je potřeba požádat písemně ředitele školy, který posoudí, zda byla dodržena pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků stanovená ve školním řádu. Zjistí-li, že uvedená pravidla byla porušena, výsledek hodnocení změní, v opačném případě, to znamená, nebyla-li uvedená pravidla porušena, potvrdí výsledek hodnocení. Školský zákon rovněž stanoví, že ředitel tak učiní nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je mu uvedená žádost doručena. Česká školní inspekce sice může při posuzování uvedené záležitosti poskytnout řediteli školy součinnost, to však výhradně na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu, nikoli na žádost zákonného zástupce žáka, jak někdy rodiče mylně požadují. V pravomoci ředitele školy a samozřejmě ani České školní inspekce však není posuzovat konkrétní úroveň chování žáka. 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 52 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (základní školy) odst. 5, § 69 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (střední školy) odst. 10 
1.7 Lze se odvolat i proti hodnocení žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech? 
Zákonný zástupce má možnost v případě pochybností o správnosti hodnocení v jednotlivých vyučovacích předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, a to bez možnosti prodloužení tohoto termínu kterýmkoliv orgánem, což se vztahuje i na předměty výchovného zaměření, kdy se ale jedná o specifický postup, jak je uvedeno dále. V případě, že se jedná o předmět, který vyučoval ředitel školy, žádá zákonný zástupce o přezkoumání krajský úřad. Následně ředitel školy, nebo krajský úřad v případě že byl požádán o přezkoumání, nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti, pokud není dohodnut s rodiči takový termín, který vyhovuje oběma zainteresovaným stranám. Ředitel školy nebo krajský úřad může požádat Českou školní inspekci o součinnost, která je někdy mylně požadována i zákonnými zástupci žáka, takové žádosti však nelze ze strany České školní inspekce vyhovět. 
Jedná-li se ale o klasifikaci v předmětech výchovného charakteru, např. ve výtvarné výchově apod., postupuje se stejně jako při podávání žádosti o přezkoumání správnosti hodnocení chování žáka. To znamená, že na základě žádosti rodičů ředitel školy, je-li však vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, pak krajský úřad, v takovém případě posoudí, zda byla dodržena pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků stanovená ve školním řádu. Zjistí-li, že uvedená pravidla byla porušena, výsledek hodnocení ředitel školy nebo krajský úřad změní, v opačném případě, to znamená, nebyla-li uvedená pravidla porušena, potvrdí výsledek hodnocení. Školský zákon rovněž stanoví, že ředitel nebo krajský úřad tak učiní nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je mu uvedená žádost doručena. Česká školní inspekce sice může při posuzování uvedené záležitosti poskytnout řediteli školy součinnost, to však výhradně na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu, nikoli na žádost zákonného zástupce žáka, jak někdy rodiče mylně požadují. V pravomoci ředitele školy ani krajského úřadu a samozřejmě ani České školní inspekce však není posuzovat konkrétní úroveň dosažených znalostí žáka v jednotlivých předmětech výchovného zaměření. 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 52 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (základní školy) odst. 4 a 5, § 69 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (střední školy) odst. 9 a 10 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H106 — Hodnocení výsledků vzdělávání – základní vzdělávání

Hodnocení výsledků základního vzdělávání žáků

Změna v § 51 odst. 5 v roce 2027
Co novela upravuje:
Nově znění § 51 odst. 5 bude znít:
„Výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně.“
Tím se odstraní možnost klasifikace známkami pro 1. a 2. ročník ZŠ, a namísto ní se zavádí povinné slovní hodnocení.
Účinnost změny
Změna vstupuje do platnosti od 1. 9. 2027, kdy se začne používat slovní hodnocení u první třídy; slovní hodnocení pro druhou třídu se zavádí od 1. 9. 2028 – což nové znění § 51/5 včetně obou ročníků shrnuje komplexně.
Výklad a dopady
1. Směřování k formativnímu a kriteriálnímu hodnocení
Ministerstvo podporuje změnu pro zvýšení motivace žáků a snížení stresu spojeného se známkami. Slovní hodnocení, které popisuje pokrok a oblasti pro zlepšení, se tak stává hlavním nástrojem hodnocení ve 1. a 2. ročníku.
2. Postupné zavádění
Slovní hodnocení bude platit nejprve v 1. třídě od 2027/28 školního roku, a v 2. třídě od školního roku 2028/29
3. Roční harmonogram
- Od 1. 9. 2027 – povinné slovní hodnocení v 1. ročníku
- Od 1. 9. 2028 – povinné slovní hodnocení v 2. ročníku

§ 51 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků
(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
(3) Škola, která žákovi vydala vysvědčení, převede na žádost zákonného zástupce žáka pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.
(5) Výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně.

POZOR! Novela školského zákona 2025, tzv. odkladová č. 239/2025 Sb., která mění § 52 školského zákona
1. § 52 odst. 1 platný od 1.9.2026
Novela (§ 52 odst. 1) přidává definici pro první ročník:
Nově umožňuje postoupit i žákům 1. ročníku bez ohledu na prospěch, i kdyby neprospěli, pokud:
- již jednou opakovali ročník (což ale první ročník nemá kde opakovat—jde o výjimku),
- nebo pokud není jinak povoleno opakování, či zůstává povinnost prospěchu pro ostatní ročníky.
Jinými slovy, novela vyjímá 1. ročník z obecné podmínky prospěchu: žáci se automaticky dostávají dál i bez prospěchu, pokud zákon nestanoví jinak (§ 52 odst. 6 výjimka).
2. § 52 odst. 6 platný od 1.9.2026
Upřesnění hranice pro opakování ročníku: Doplněním „druhého až devátého ročníku“ se jasně vylučuje první ročník ze systému opakování podle tohoto odstavce – pro něj platí jiná pravidla (§ 52/7), respektive může postupovat bez ohledu na prospěch.
Formální výjimka pro první ročník: V textu se vkládá zmínka o „žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7“, což znamená, že pro něj platí zvláštní režim – nemůže být opakován podle § 52/6, ale podle podmínek § 52/7 (např. výhradně na žádost zákonných zástupců a za specifických podmínek).
Zjednodušení posudkové dokumentace: Vyjmutím slova „odborného“ zůstává vyžadováno pouze lékařské doporučení – novela zjednodušuje administrativní požadavky a odbourává redundantní formality.
3. Změna v § 52 odst. 7 platný pro 1.9.2026
První ročník může být opakován na základě žádosti zákonných zástupců.
Materiálně se odkazuje na stejné doporučující posouzení PPP a lékaře, jak je požadováno u odkladů (§ 37/1).
Opakování není automatické – záleží na rozhodnutí ředitele školy a splnění formálních náležitostí.

§ 52 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Do vyššího ročníku postoupí žák 
a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí, 
b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo 
c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, a o žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7. Ředitel školy může povolit žákovi druhého až devátého ročníku na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
(7) Požádá-li o to zákonný zástupce, může ředitel školy povolit žákovi opakování prvního ročníku, pokud je žádost doložena obdobně doporučujícím posouzením podle § 37 odst. 1 písm. a) a b).

§ 53 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
 
§ 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Hodnocení žáků
(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.
(2) Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu (§ 30 odst. 2 školského zákona) a obsahují zejména:
a) zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení,
b) kritéria pro hodnocení.

§ 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Hodnocení žáků na vysvědčení
(1) Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnotí na vysvědčení stupni:
a) 1 - velmi dobré,
b) 2 - uspokojivé,
c) 3 - neuspokojivé.
(2) Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.
(3) Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.
(4) Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
(5) Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
(6) Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon.

§ 16 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

(1) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn (§ 50 odst. 2 školského zákona), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)".
(2) Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "nehodnocen(a)".
(3) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a).
(4) Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2,
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

§ 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Výchovná opatření
(1) Ředitel školy může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.
(2) Třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
(3) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňské opatření, které nemá právní důsledky pro žáka (dále jen „kázeňské opatření“). Kázeňským opatřením je
a) napomenutí, které ukládá třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník,
b) důtka, kterou ukládá třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník,
c) důtka ředitele, kterou ukládá ředitel školy.
(4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání kázeňských opatření jsou součástí školního řádu.
(5) Ředitel školy, třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení kázeňského opatření a jeho důvody žákovi a jeho zákonnému zástupci.
(6) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení kázeňského opatření se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Informace o změnách v oblasti vlastního hodnocení školy a výstupního hodnocení žáka Č.j.: MSMT-902/2012-20

Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se promítá také do oblasti vlastního hodnocení školy a hodnocení výsledků vzdělávání žáků základních škol:

Vlastní hodnocení školy

Změna: § 12 odst. 2 a § 28 odst. 1 písm. e)

Novelou školského zákona se ruší povinnost škol zpracovávat zprávu o vlastním hodnocení školy (dále jen „vlastní hodnocení“). Vlastní hodnocení již není podkladem pro hodnocení školy Českou školní inspekcí, je ponecháno pouze jako východisko pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy. Zpráva z vlastního hodnocení není součástí povinné dokumentace škol a školských zařízení. Zároveň s tím se ruší povinnost vypracovávat vlastní hodnocení školy podle struktury, pravidel a termínů stanovených vyhláškou (Ustanovení § 8 a § 9 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění vyhlášky č. 225/2009 Sb., jsou po novelizaci ust. § 12 odst. 2 školského zákona neaplikovatelná (neúčinná).). Škola však může zprávu o vlastním hodnocení zpracovávat i nadále, je to zcela na jejím uvážení. Termíny, strukturu a obsah vlastního hodnocení si škola stanoví sama.
Při zpracování vlastního hodnocení mohou školám pomoci výstupy národního projektu Cesta ke kvalitě, které jsou postupně zveřejňovány na: http://www.nuov.cz/ae. Projekt Cesta ke kvalitě je zaměřený na všestrannou podporu škol v oblasti vlastního hodnocení. 

Výstupní hodnocení žáka

Změna: § 51 odst. 5

V § 51 se ruší odstavec 5, což znamená, že školy od 1. ledna 2012 nemusí vydávat žákovi výstupní hodnocení. Ředitelé středních škol již nemohou vyžadovat výstupní hodnocení jako součást přihlášky ke vzdělávání na střední škole.

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 

6 Informace k hodnocení výsledků vzdělávání žáků 
6.1 Použití slovního nebo kriteriálního hodnocení 
Konkrétní formulace k vyjádření slovního nebo kriteriálního hodnocení žáka nejsou jednotně stanovené. Škola se řídí ustanovením § 14 a 15 vyhlášky a pravidly pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která jsou součástí školního řádu (podle § 30 odst. 2 školského zákona). 
Pro hodnocení chování žáka lze použít slovní hodnocení, kriteriální hodnocení nebo hodnocení klasifikačními stupni nebo jejich kombinaci (podle § 15 odst. 1, 2, 3 a 5 vyhlášky). 
Pro hodnocení žáka ve všech předmětech a hodnocení chování slovním hodnocením se použijí tiskopisy vysvědčení typu list A (slovní hodnocení). V případě, že se slovní hodnocení za dané pololetí nevejde na jeden tiskopis listu A (slovní hodnocení), vydá škola žákovi pro dané pololetí také jeden nebo více listů B, na kterém bude pokračovat v hodnocení. Tato vysvědčení se použijí i v případě hodnocení podle § 15 odst. 6 vyhlášky – doplnění klasifikace slovním hodnocením. 
Pro hodnocení žáka v některých předmětech (včetně hodnocení chování) slovním hodnocením se použijí tiskopisy vysvědčení typu list A (klasifikace) a list B (vždy oba dva typy, nelze použít pouze list B). 
Škola může společně s vysvědčením nebo i v kratších intervalech vydávat žákovi další, podrobná slovní nebo jiná zhodnocení jeho činnosti v daném období. Forma a podoba takovýchto vyjádření není stanovena, mají charakter školního hodnocení, kterým se žákovi a jeho rodičům poskytují rozšiřující informace o žákovi a nemohou být zapsána na oficiálních tiskopisech vysvědčení. 
6.2 Hodnocení při přestupu žáka na jinou školu 
Základní škola, kam žák během 2. pololetí přestoupil, zapíše hodnocení výsledků vzdělávání žáka vždy na nový tiskopis, a to takový, který používá. Rubriky pro 1. pololetí budou proškrtnuty. Na vysvědčení vydaném školou, ze které žák přestoupil, budou rubriky pro 2. pololetí proškrtnuty. Vysvědčení si školy předají spolu s ostatní dokumentací o žákovi. 
Pokud škola vydala žákovi na konci 1. pololetí výpis z vysvědčení a žák během 2. pololetí přestoupí na jinou školu, vydá škola, ze které žák přestupuje, žákovi vysvědčení s hodnocením za 1. pololetí. 
V případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, převede škola slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení, a to na žádost školy, do které žák přestupuje, nebo na žádost zákonného zástupce žáka (§ 51 odst. 3 školského zákona). V takovém případě není žákovi vydáno nové vysvědčení, ale převod hodnocení do druhé formy je poskytnut škole v rámci předávané dokumentace žáka. 
Pokud předchozí škola měla v ŠVP jiné názvy předmětů, jiné integrované předměty nebo jinak odlišnou skladbu učebního plánu, vychází současná škola při hodnocení z obsahu předmětů, nikoliv z jejich názvů. Na vysvědčení se uvádějí názvy předmětů současné školy, kam je žák zapsán k plnění povinné školní docházky. 
Pokud byl žák v předchozí škole zařazen do volitelného předmětu, který současná škola nevyučuje (resp. nevyučuje volitelný předmět se stejným nebo podobným vzdělávacím obsahem), nebo žák musí být např. z kapacitních důvodů zařazen do jiného volitelného předmětu (s jiným vzdělávacím obsahem), bude hodnocení volitelného předmětu stanoveno podle podkladů předchozí školy, pokud je jich k hodnocení dostatek. Doporučujeme v těchto specifických případech ředitelům/ředitelkám obou škol hodnocení žáka vzájemně konzultovat. 
Vysvědčení vydává škola, ve které je žák zapsán k plnění povinné školní docházky. Na vysvědčení se uvádí název ŠVP školy, která vysvědčení vydává. 
V případě, kdy žák přestoupí na jinou školu krátce (cca do 1 měsíce) před koncem pololetí a škola nemá dostatek vlastních podkladů pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka, musí vycházet z podkladů předchozí školy. V takovém případě se na vysvědčení uvedou názvy a hodnocení předmětů z předchozí školy podle předaných podkladů a uvede se název ŠVP předchozí školy s poznámkou, kde bude uveden název a adresa školy, ze které žák přestoupil a datum přestupu. Pokud má škola dostatek vlastních podkladů pro hodnocení, postupuje podle předchozích odstavců. 
6.3 Uvolnění z výuky, nehodnocení 
Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn (podle § 50 odst. 2 školského zákona), rubrika se neproškrtává, ale vyplní se „uvolněn” nebo „uvolněna“ (dle § 16 odst. 1 vyhlášky). Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v 1. nebo 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu (podle § 52 odst. 2 a 3 školského zákona), vyplní se ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“ (dle § 16 odst. 2 vyhlášky). Důvody pro uvolnění nebo nehodnocení žáka se uvedou ve školní matrice. 
6.4 Komisionální přezkoušení při pochybnostech o správnosti hodnocení 
Rozhodne-li komise pro komisionální přezkoušení žáka při pochybnostech zákonného zástupce žáka o správnosti hodnocení v jednotlivých předmětech (§ 52 odst. 4 školského zákona a § 22 vyhlášky) o změně hodnocení, vydá se žákovi nové vysvědčení. Jako datum vydání vysvědčení se uvede datum, kdy je nové vysvědčení za dané pololetí opatřeno posledním podpisem, zpravidla podpisem ředitele/ředitelky školy. 
6.5 Hodnocení žáka v náhradním termínu a po opravné zkoušce 
Podle § 51 odst. 1 školského zákona se žákovi každé pololetí vydává vysvědčení. Toto ustanovení je dále konkretizováno v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, podle kterého se vysvědčení předává v posledním vyučovacím dnu období školního vyučování. 
Pokud ředitel/ředitelka školy určil/určila pro hodnocení žáka náhradní termín (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), je žákovi na konci pololetí vydáno vysvědčení. V předmětech, ve kterých žák bude hodnocen v náhradním termínu, se na vysvědčení vydaném na konci pololetí vyplní ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“. V rubrice „Celkové hodnocení“ se na konci 1. pololetí uvede „nehodnocen” nebo „nehodnocena“ a na konci 2. pololetí „neprospěl“ nebo „neprospěla“. V 1. pololetí je možné žákovi vydat výpis z vysvědčení. Po hodnocení v náhradním termínu je žákovi vydáno nové vysvědčení. 
Pokud žák koná v souladu s § 53 školského zákona opravné zkoušky, vydá mu škola na konci 2. pololetí vysvědčení. Po vykonání opravných zkoušek je žákovi vydáno nové vysvědčení, a to i v případě, že se hodnocení z předmětů, ze kterých žák konal opravné zkoušky, nezměnilo. Pokud se žák k opravným zkouškám nedostaví, nové vysvědčení mu vydáno nebude. Na vysvědčení vydané po opravných zkouškách se uvádí hodnocení za 1. i 2. pololetí. Pouze v případě, že vysvědčení v 1. pololetí vydávala jiná škola, bude uvedeno hodnocení pouze za 2. pololetí. 
Je-li žákovi po hodnocení v náhradním termínu nebo po opravné zkoušce vydáno nové vysvědčení, pak předchozí vysvědčení vydané na konci pololetí žák škole nevrací. 
Pokud žák v době od konce pololetí do stanoveného termínu náhradního hodnocení nebo opravné zkoušky přestoupí na jinou školu, vydá vysvědčení škola, kam žák přestoupil. Postupuje se přitom podle části 4.2. 
6.6 Poznámky k hodnocení prospěchu žáků v některých předmětech 
6.6.2 Vyučovací předmět „Zdravotní tělesná výchova“ 
Navštěvuje-li žák pouze zdravotní tělesnou výchovu, není hodnocen z tělesné výchovy, ale ze zdravotní tělesné výchovy, a do povinných předmětů se na vysvědčení v tomto případě uvede název předmětu „Zdravotní tělesná výchova“. Navštěvuje-li žák předmět „Zdravotní tělesná výchova“ i „Tělesná výchova“ (i třeba jen výběr činností), bude hodnocen z obou předmětů.
6.6.3 Hodnocení výuky náboženství 
Výuka náboženství v základních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se v souladu se školským zákonem (§ 15 odst. 2 školského zákona) zařazuje do učebního plánu jako nepovinný předmět. Tím je také určen způsob hodnocení na vysvědčení. Hodnocení může být buď slovní podle § 15 odst. 2 vyhlášky, kriteriální podle § 15 odst. 3 vyhlášky, klasifikačním stupněm podle § 15 odst. 4 vyhlášky (1 - výborný až 5 - nedostatečný) nebo klasifikačním stupněm doplněným o slovní hodnocení podle § 15 odst. 5 vyhlášky. Ve školách jiných zřizovatelů může být náboženství zařazeno jako povinný nebo volitelný předmět a hodnocení na vysvědčení je uvedeno v souladu s § 15 vyhlášky. 
6.6.4 Průřezová témata v ŠVP 
Zařadí-li škola do učebního plánu ŠVP průřezové téma jako samostatný předmět, je uveden i na vysvědčení. Pokud je obsah průřezového tématu začleněn do jiného předmětu, na vysvědčení se neuvádí a samostatně se nehodnotí. 
6.6.5 Předměty speciálně pedagogické péče 
Z charakteru předmětu speciálně pedagogické péče (PSPP) jako podpůrného opatření plyne, že není vhodné standardně doporučovat souhrnné hodnocení výsledků vzdělávání v tomto předmětu na vysvědčení. Souhrnné hodnocení na vysvědčení v PSPP není většinou podmínkou pro další vzdělávání v daném PSPP. 
I v případech, kdy není realizováno souhrnné hodnocení výsledků vzdělávání v PSPP na vysvědčení, je vhodné formativně hodnotit (poskytovat zpětnou informaci) dosahované dovednosti žáka v průběhu výuky PSPP. 
Souhrnné hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení je možné u jednotlivého PSPP, který má charakter vyučovacího předmětu, je součástí školního vzdělávacího programu, má stanoveny školní výstupy a jeho hodnocení vychází z Doporučení ŠPZ. Podmínkou pro toto hodnocení je zpracování učebních osnov PSPP se školními výstupy pro dané ročníky ve školním vzdělávacím programu a pravidla hodnocení PSPP v pravidlech pro hodnocení výsledků vzdělávání. Závěrečné hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení může být podkladem pro další vzdělávání žáka. V případech, kdy jsou výsledky vzdělávání žáka v PSPP uváděny na vysvědčení, je vhodnější hodnocení slovní. 
6.7 Volné rubriky 
Názvy povinných a volitelných předmětů, se uvádějí do volných rubrik (v pořadí povinné - volitelné). Jejich názvy je třeba volit co nejkratší a nejvýstižnější. V nutných případech je možné přiměřeně používat zkratky. Rubriky pro hodnocení vyučovacích předmětů, které zůstaly nevyplněné, se proškrtnou, proškrtnou se i ostatní volné rubriky. Způsob proškrtnutí stanoví jednotně ředitel/ředitelka školy. 
6.8 Nepovinné předměty 
Názvy nepovinných předmětů se uvádějí do příslušných rubrik tiskopisu. Názvy nepovinných předmětů je třeba volit co nejkratší a nejvýstižnější. V nutných případech je možné přiměřeně používat zkratky. 
6.9 Stupnice pro hodnocení při použití klasifikace 
Při hodnocení chování a výsledků vzdělávání žáka v povinných, volitelných a nepovinných předmětech stupni prospěchu se zásadně používá pouze stupnice hodnocení uvedená v § 15 vyhlášky. Chování žáka se klasifikuje samostatně. Tato stupnice hodnocení je uvedena i na vysvědčení. Upozorňujeme, že stupnice uvedená na vysvědčení je sice povinnou náležitostí tiskopisu, z hlediska pravidel hodnocení má však pouze informativní funkci. V případě rozporu stupnice s vyhláškou je nutné řídit se vyhláškou, nikoliv stupnicí. 
Ve všech ročnících je možno použít pro zápis hodnocení číslici nebo její slovní ekvivalent podle § 15 odst. 1 a 4 vyhlášky. Způsob zápisu hodnocení stanoví škola ve školním řádu v pravidlech hodnocení.
6.10 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka slovním hodnocením 
Žák může být ze všech předmětů hodnocen slovně (včetně kriteriálního hodnocení) nebo může být z některého předmětu hodnocen slovně a z jiného klasifikačním stupněm. Zároveň může být hodnocení klasifikací v kterémkoliv ročníku doplněno slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí (§ 15 odst. 6 vyhlášky). O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel/ředitelka školy, je ale vázán/a souhlasem školské rady. Slovní hodnocení je podrobnější, má pozitivně motivační charakter. Obsahuje konkrétní vyjádření toho, co žák v daném předmětu zvládl a v jaké kvalitě a vymezuje i další postup rozvoje žáka vzhledem k jeho individuálním předpokladům. Při jeho používání je třeba se vyvarovat i určitých rizik, které jsou s ním spojeny – nekonkrétnost, rozvláčnost, možnost různých výkladů, používání šablon a frází, popis detailů nesouvisejících se vzděláváním apod. 
V souladu s textem § 15 odst. 2 je možné při použití slovního hodnocení (zdůrazňujeme pouze při použití slovního hodnocení) hodnotit výsledky vzdělávání žáka na konci 1. pololetí souhrnně za všechny předměty, bez hodnocení po jednotlivých předmětech. 
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami může být hodnocen slovně i v případě, že ostatní žáci ve třídě jsou hodnoceni klasifikací. 
Konkrétní formulace nejsou stanoveny. Základní pravidla pro použití slovního hodnocení jsou uvedena v § 15 odst. 2 vyhlášky. Slovní hodnocení je možné použít i pro hodnocení chování žáka. 
6.11 Hodnocení integrovaných předmětů 
Pokud škola zařadí do učebního plánu integrovaný předmět, který nahrazuje jiné povinné předměty (např. integrovaný předmět „Poznávání přírody“, který nahrazuje předměty „Přírodopis“ a „Fyzika“), uvede se název integrovaného předmětu. 
6.12 Celkové hodnocení 
Pravidla pro stanovení stupně celkového hodnocení jsou uvedena v § 16 odst. 3 vyhlášky. Za povinný se považuje i volitelný předmět. 
V případě použití slovního hodnocení (včetně kriteriálního hodnocení) nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola při určování stupně celkového hodnocení podle pravidel hodnocení žáků, která jsou součástí školního řádu. 
Stupeň celkového hodnocení „nehodnocen(a)“ se použije pouze na konci 1. pololetí, a to v případě, že žáka nelze pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci 1. pololetí ani v náhradním termínu (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona). Pokud žáka nelze hodnotit na konci 2. pololetí, použije se stupeň „neprospěl(a)“. 
Jestliže u žáka dojde na konci 1. pololetí k situaci, kdy je v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením (podle § 16 odst. 4 písm. c) vyhlášky – stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“) a zároveň není možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP (podle § 16 odst. 4 písm. d) vyhlášky – stupeň celkového hodnocení „nehodnocen(a)“), použije se na vysvědčení stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“. 
Pokud k popsané situaci dojde na konci 2. pololetí, použije se na vysvědčení stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“, a to v souladu s § 16 odst. 4 písm. c) vyhlášky. 
6.13 Hodnocení žáků cizinců 
Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku se postupuje podle § 51 až 53 školského zákona a § 14 až 17 vyhlášky. Zvláště pak upozorňujeme na § 15 odst. 7 vyhlášky. 
Při hodnocení těchto žáků se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle § 15 odst. 2 a 5 vyhlášky, která ovlivňuje výkon žáka. 
V této souvislosti upozorňujeme, že na konci 1. pololetí nemusí být žák hodnocen na vysvědčení, a to ani v náhradním termínu. Pokud by žák ale nebyl hodnocen na vysvědčení na konci 2. pololetí, znamenalo by to, že musí opakovat ročník. 
6.14 Hodnocení mimořádně nadaného žáka 
Pokud ředitel/ředitelka školy přeřadí mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku (podle § 17 odst. 3 školského zákona), uvádí se v rubrice „Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky“ skutečný počet let povinné školní docházky. Pokud např. bezprostředně po ukončení 3. ročníku pokračoval ve vzdělávání v 5. ročníku, uvede se na vysvědčení v 5. ročníku, že žák splnil „čtyři“ roky povinné školní docházky. Za neabsolvovaný ročník žákovi nebude vydáno vysvědčení.
Pokud je žák zařazen na výuku některého předmětu, který není v daném ročníku vyučován, do jiného ročníku, uvádí se hodnocení z tohoto předmětu na vysvědčení. 
Např. žák 2. ročníku je zařazen na výuku cizího jazyka do 3. ročníku, bude hodnocení z cizího jazyka uvedeno na vysvědčení, i když ve 2. ročníku škola cizí jazyk jako povinný předmět nevyučuje (bude uvedeno např. „Anglický jazyk“). 
6.15 Vydávání vysvědčení při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky 
Postupuje se podle příslušných ustanovení § 38 školského zákona a § 18 až 20 vyhlášky. 
Pokud žák koná zkoušku za delší než 1 školní rok, bude mu vydáno pouze jedno vysvědčení, za celé období. Jako datum vydání vysvědčení se uvede datum, kdy je vysvědčení za dané období opatřeno posledním podpisem, zpravidla podpisem ředitele/ředitelky školy. Na vysvědčení se vyplňuje hodnocení pouze z těch předmětů, ze kterých žák vykonal zkoušku (podle § 18 odst. 1 nebo § 18a odst. 1 vyhlášky). Hodnocení z předmětů, které žák absolvoval v zahraniční škole, se z vysvědčení zahraniční školy do vysvědčení vydaného českou školou neopisují. Žák není hodnocen z chování. 
Pokud žák zkoušky nekoná, ředitel školy mu vysvědčení nevydává. Výjimkou je postup podle § 18c vyhlášky, kdy ředitel kmenové školy vysvědčení vydává. Jedná se o tři možné případy: 
• žák plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s MŠMT zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 vyhlášky a žák byl z tohoto obsahu v této škole hodnocen (jedná se např. o Friedrich-Schiller-Gymnasium Pirna); 
• žák plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a zároveň je žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s MŠMT poskytuje občanům ČR vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 vyhlášky a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil (přehled poskytovatelů je průběžně zveřejňován na webu MŠMT - http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/seznam-poskytovatelu-vzdelavani-v-zahranicis-nimiz-je); 
• žák plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 vyhlášky a žák byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení (jedná se např. o Lycée Français de Prague). 
Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se v těchto 3 případech uvede v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území ČR nebo zahraniční školou na území ČR nebo v souladu s osvědčením vydaným poskytovatelem vzdělávání v zahraničí. 
Na vysvědčení se uvádí školní rok, ve kterém se zkouška koná; ročník a třída, ve které je žák ve škole v ČR zařazen. Hodnocení se uvádí do příslušných rubrik toho pololetí, ve kterém se zkouška koná. Na vysvědčení se uvádí text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona", a to do rubriky „Vzdělávání se uskutečňovalo podle školního vzdělávacího programu:“. 
6.16 Hodnocení žáků v případě výuky některých předmětů v cizím jazyce 
Pro hodnocení žáků v předmětech, ve kterých škola vyučuje v cizím jazyce (podle § 13 odst. 3 školského zákona) nejsou stanovena školským zákonem ani vyhláškou žádná odchylná pravidla nebo výjimky. 

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ČŠI 2025/2026

5 VZDĚLÁVACÍ VÝSLEDKY ŽÁKŮ 
Kvalitní škola umožňuje každému žákovi maximální rozvoj odpovídající jeho možnostem 
Cílem pro naplňování kritérií v oblasti „vzdělávací výsledky“ je zhodnocení kvality činnosti školy v jedné z nejpodstatnějších funkcí každé školy – tj. dosáhnout toho, aby její absolventi byli vybaveni takovými znalostmi, vědomostmi a kompetencemi, které zajistí jejich úspěšnost v dalším vzdělávání a přispějí ke zvýšení kvality jejich života. Velmi důležité je, aby škola byla schopna systematicky zjišťovat objektivní informace o kvalitě svého vzdělávání, dokázala přijímat a v praxi realizovat smysluplná opatření ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání na individuální, skupinové i celoškolní úrovni. Nezbytným předpokladem pro kvalitní vzdělávání školy je schopnost zajistit, aby vzdělávací výsledky žáků odpovídaly požadavkům realizovaných vzdělávacích programů, aby škola svou činností dokázala motivovat k dosahování co nejlepších výsledků podle schopností žáků a také dokázala docílit toho, aby žáci dokázali své vědomosti a schopnosti prokázat a uplatnit v průběhu vzdělávání a v praktickém životě. Velmi důležitým aspektem pro naplnění kritérií v této oblasti je rovněž systematické vyhodnocování úspěšnosti absolventů v dalším vzdělávání a schopnost školy na tyto informace adekvátně reagovat. 

5.1 Škola soustavně získává informace o posunech výsledků každého žáka ve všech vzdělávacích oblastech a reaguje na ně vhodnými pedagogickými opatřeními. 
Popis kritéria  
Vedení školy a pedagogové průběžně uplatňují sdílený systém k získávání aktuálních informací o výsledcích vzdělávání každého žáka a sledování jejich vzdělávacích pokroků. Tento systém je vhodně nastaven vzhledem k podmínkám školy a potřebám žáků a umožňuje škole podávat objektivní informace o výsledcích a pokroku všech skupin žáků. Škola se zjištěnými vzdělávacími výsledky dlouhodobě cíleně zabývá a dokáže z nich podle potřeby přijímat efektivní opatření ke zlepšování vzdělávacích výsledků žáků. Účinnost přijatých opatření škola pravidelně vyhodnocuje na všech úrovních řízení pedagogického procesu. 

5.2 Výsledky vzdělávání žáků odpovídají očekávaným výsledkům podle vzdělávacích programů. 
Popis kritéria  
Dosahované vzdělávací výsledky žáků jsou v plné šíři dlouhodobě v souladu s požadovanými výstupy realizovaných vzdělávacích programů. Tento soulad škola systematicky ověřuje, umí jej doložit a v průběhu vzdělávání je schopna ho i prokázat. Žákům, kteří nedosahují očekávaných výsledků vzdělávání, poskytuje škola efektivní podporu za účelem jejich dosažení. 

5.3 Žáci školy jsou motivovaní k dosahování dobrých výsledků a projevují sociální a osobnostní kompetence a občanské hodnoty. 
Popis kritéria  
Škola má zavedený účinný systém podpory motivace žáků k učení a k dosahování úspěšnosti ve vzdělávání. Vedením školy a pedagogy jsou i ve spolupráci se sociálními partnery cíleně rozvíjeny aktivity zaměřené na sociální, občanský a osobnostní rozvoj žáků, žáci školy jsou schopni získané kompetence v průběhu vzdělávání prokázat. Škole se dlouhodobě daří aktivně zapojovat co nejvyšší počet žáků do přehlídek, projektových činností a soutěží s ohledem na jejich individuální předpoklady, dosahované výsledky pravidelně vyhodnocuje a oceňuje. 

5.4 Škola sleduje a vyhodnocuje úspěšnost žáků v průběhu, při ukončování vzdělávání a v dalším vzdělávání či profesní dráze a aktivně s výsledky pracuje v zájmu zkvalitnění vzdělávání. 
Popis kritéria  
Škola efektivně vyhodnocuje úspěšnost žáků v průběhu a ukončování jejich vzdělávání na všech úrovních řízení pedagogického procesu, umí doložit procesy a výsledky tohoto hodnocení a dokáže zpracovat opatření, která vedou ke zkvalitňování procesu hodnocení úspěšnosti žáků. S výsledky hodnocení cíleně pracují pedagogové i vedení školy, jejich činnosti a opatření zkvalitňují vzdělávání žáků a snižují jejich neúspěšnost. Škola má dlouhodobě zavedený funkční systém pro zjišťování úspěšnosti svých absolventů, získané poznatky dokáže efektivně využít pro svůj další rozvoj. 

Jak postupovat, když žák není hodnocen nebo neprospěl

Infografiky připravené na základě podnětů z praxe přehledně shrnují legislativní rámec a doporučený postup v situacích, kdy žák není hodnocen nebo neprospěl. Materiály jsou určeny zejména ředitelům škol jako podpůrný nástroj pro rozhodování v souladu se školskou legislativou. 
Infografiky připravil tým Středního článku podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Opírají se o ustanovení školského zákona a vyhlášku č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání, VÚP v Praze 2005

3.6.1 Hodnocení žáka ve škole
Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím níž získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Hodnocení žáka vychází ze stanovení jasných cílů a konkrétních kritérií, jimiž lze žákovu činnost a její výsledky poměřovat, na jejichž základě může i žák hodnotit svou práci. Nedílnou součástí hodnocení musí být konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby přetrvávající nedostatky odstranil.
Učitelé by měli zejména dbát na to, aby prostřednictvím hodnocení nedocházelo k rozdělování žáků na úspěšné a neúspěšné, schopné a neschopné.
Hodnocení by nemělo být zaměřeno primárně na srovnávání žáka s jeho spolužáky, mělo by se soustředit na individuální pokrok každého žáka, respektive na hodnocení naplnění předem stanovených požadavků29. Nedílnou součástí hodnocení žáka ve škole je též hodnocení jeho chování a projevů. Celkově však hodnocení nesmí vést ke snižování důstojnosti a sebedůvěry žáků.
Jedním z hlavních cílů pedagogické práce by se mělo stát oslabování vnější motivace žáků – motivace prostřednictvím známek (učení pro známky), která je odborníky považována za škodlivou nejen ve vztahu k učebním výsledkům, ale zejména ve vztahu k studijním návykům a aspiracím, a naopak posilování motivace vnitřní, která je podporována utvářením adekvátního obrazu o žácích, stanovením jasného očekávání, navozováním vzdělávacích potřeb žáků, navozováním vhodných sociálních vztahů (klimatu ve třídě), eliminováním nudy a strachu, žákovým vlastním (sebe)hodnocením atd.
Pro efektivní proces učení je žádoucí, aby zpětná vazba byla co nejhojnější. Je vhodné, aby se do procesu hodnocení kromě učitele zapojili i samotní žáci. To nastává například při kooperativním vyučování, jehož přirozenou součástí je zpětná vazba od všech členů skupiny.

3.6.2 Pravidla pro hodnocení žáka
Nejvýraznější změna v hodnocení žáka (žákových výsledků) oproti současné praxi spočívá v tom, že se toto hodnocení bude vztahovat především k dosahování očekávaných výstupů v jednotlivých vzdělávacích oborech, respektive vyučovacích předmětech, a současně s tím i k utváření klíčových kompetencí30.
V pravidlech pro hodnocení žáka, která škola ve svém ŠVP ZV vytváří, je proto nezbytné:
- vymezit způsoby hodnocení, které budou na jednotlivých stupních (konkrétních ročnících, vyučovacích předmětech) při hodnocení žákova výkonu využívané (klasifikace, slovní hodnocení, kombinace obou způsobů); 
- stanovit kritéria hodnocení, která budou pro jednotlivé způsoby hodnocení žákova výkonu obecně platná a při hodnocení využívaná.
Pravidla pro hodnocení výkonů žáků musí být vymezena pro celé vzdělávání (tj. pro všechny ročníky školy) a vytvořena v souladu se společnými výchovnými a vzdělávacími strategiemi na úrovni školy. Pravidla pro hodnocení žáka jsou vytvářena ve spolupráci všech učitelů a na úrovni ŠVP ZV se pro ně stávají závaznými.
Způsoby a kritéria hodnocení mohou být ještě dále v ŠVP ZV specifikovány v rámci jednotlivých stupňů (ročníků) školy, popřípadě i vyučovacích předmětů (příslušná kapitola v ŠVP ZV může popisovat rozdílné způsoby hodnocení na 1. a 2. stupni, hodnocení může být dále rozpracováno do jednotlivých vyučovacích předmětů a stát se součástí učebních osnov apod.).

3.6.2.1 Způsoby hodnocení žáka
Způsoby hodnocení si škola určuje podle vlastních podmínek a záměrů popsaných ve vzdělávacích strategiích školy. Vedle hodnocení známkou – klasifikací lze využít hodnocení slovní, bodové nebo procentuální apod.
Nejběžněji používané hodnocení pomocí klasifikace může být doplněno, či úplně nahrazeno hodnocením slovním31, neboť toto dokáže lépe postihnout individuální pokrok každého žáka a poskytnout celistvější informace o silných a slabých stránkách jeho výkonu. Umožňuje rovněž hodnotit ty aspekty vzdělávání, které dosud předmětem hodnocení nebyly a jejichž hodnocení tradičními formami nedává dobrý smysl (např. skupinovou práci). Kvalitní slovní hodnocení může být rovněž hodnotným východiskem pro rozhovor o výsledcích žáka s ním samotným a s jeho rodiči. (Podkladem pro rozhovor může být například vyjádření žáka a jeho rodičů k hodnocení provedenému učitelem.)
Aby slovní hodnocení splnilo svoji informativní funkci a zároveň žákovi neublížilo, musí být dostatečně konkrétní a soustředit se výlučně na žákův výkon. Nemělo by obsahovat formulace typu „ve třídě patříš k podprůměru“, nálepky jako „jsi dobrý žák“ ani obecné pochvaly typu „mám z tebe radost“. Mělo by se soustředit na popis toho, co se žák naučil (co dokázal), eventuálně jaké nedostatky by měl odstranit (a jak).

Časté otázky k plnění povinné školní docházky a základnímu vzdělávání, MŠMT 2. 10. 2012  

16. Žák byl na konci 2. pololetí hodnocen z předmětu Anglický jazyk stupněm nedostatečný. Konal opravnou zkoušku a komise ohodnotila žákův výkon stupněm dobrý. Jaká známka bude uvedena na vysvědčení?
Na vysvědčení se uvádí vždy takový stupeň hodnocení, kterého žák dosáhne při opravné zkoušce. V tomto případě bude na vysvědčení uveden stupeň dobrý.

Metodický pokyn MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních, Č.j. MSMT- 22294/2013-1

PŘÍLOHA 4: Doporučené znění textů ve školním řádu pro problematiku šikanování
3. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád)
Do pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (coby součásti školního řádu) je možné specifikovat, za co, tj. za jaké druhy nesprávného chování uděluje škola příslušná výchovná opatření. Výčet může být velmi konkrétní nebo obecnější. Doporučuje se více co nejkonkrétnější popis.
Doporučení: Je lépe si nechat prostor pro rozhodování o výchovných opatřeních v konkrétních případech.
Příklad znění: 
- Za hrubé porušení školního řádu jsou považovány projevy šikanování, tj. cílené a opakované ubližující agresivní útoky. Stejně tak sem mohou patřit i mírné formy psychického útlaku, které byly již dříve prokázány a znovu se opakují.
O konkrétním výchovném opatření rozhoduje ředitel školy po projednání ve výchovné komisi a pedagogické radě. V úvahu připadá napomenutí, důtka třídního učitele (případně učitele odborné výchovy na střední škole, středním odborném učilišti), důtka ředitele školy, příp. podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy.

Viz heslo Česká školní inspekce

Rámový vzdělávací program pro základní vzdělávání 2025

3.1.4 Reflexe a hodnocení kvality výuky
Inovace přístupu k výuce vyžaduje cílené vytváření prostředí k vyučování a učení, které staví na poskytování a přijímání konstruktivní zpětné vazby, reflexi a hodnocení kvality výuky.
Vedení školy systematicky prosazuje změnu pojetí výuky ke zvyšování kvality výuky a její udržování tím, že učitelé ve výuce:
•	pravidelně reflektují vlastní výuku s důrazem na propojení OVU KK, ZG, PT a oborů do spojitého celku;
•	průběžně vyhodnocují dosahování stanovených cílů a využívají zpětnou vazbu od žáků a také od kolegů, zákonných zástupců a dalších aktérů ve vzdělávání;
•	detailně analyzují výuku, stanovují si kritéria jejího hodnocení a vyhodnocují kvalitu výukových situací, sledují dopad výuky na učení žáků a na základě těchto pozorování plánují další výuku (Kompetenční rámec absolventa učitelství - MŠMT, 2023).
Vedení školy zároveň cíleně podporuje rozvoj reflektivních kompetencí učitelů.
Závazné pro ŠVP:
•	Škola stanoví kritéria hodnocení kvality výuky, pedagogické práce a kvality prostředí.

6 Pojetí hodnocení žáků
Kapitola uvádí základní přístupy k hodnocení žáků v základním vzdělávání, včetně specifik hodnocení žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí § 51-53 školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo v § 14-16 vyhlášky č. 48/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Škola v ŠVP stanoví, jakým způsobem budou žáci hodnoceni na vysvědčení (§ 51 ŠZ). Získání stupně vzdělání se řídí § 45 a ukončení základního vzdělávání § 54-56 školského zákona. Specifikace hodnocení žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními probíhá podle Doporučení ŠPZ.
Pojetí hodnocení žáků
Hodnocení žáků v základním vzdělávání je zpětnou vazbou pro učitele, žáky i zákonné zástupce, je výsledkem dialogu učitelů a žáků, kteří se na svém hodnocení aktivně podílejí. Každému hodnocení žáků ve škole předchází srozumitelné seznámení s kritérii hodnocení žáků. Do hodnocení dosahování OVU se promítají osobní pokroky žáků při osvojování konkrétních dovedností, znalostí a návyků bez srovnávání s ostatními žáky.
Formativní přístup k hodnocení pracuje s jasnými kritérii sumativního hodnocení, odlišuje fázi učení a vyhodnocování.
Učitelé formativním přístupem k hodnocení: 
•	stanovují společně se žáky adekvátní cíle učení, formulují kritéria hodnocení;
•	využívají vhodné typy hodnocení (slovní, kriteriální, známkování) nebo jejich kombinaci s ohledem na vývojová specifika žáků a náročnost vzdělávacího obsahu na 1. stupni a 2. stupni základního vzdělávání;
•	poskytují žákům průběžnou popisnou zpětnou vazbu, vedou žáky k řízení jejich učení a obohacují žáky o sociální a komunikační dovednosti;
•	dávají žákům příležitost k sebehodnocení vlastního pokroku a vrstevnickému hodnocení, kterým se žáci učí hodnotit druhé podle předem stanovených kritérií;
•	podporují sebedůvěru, motivaci žáků a umožňují jim komplexně rozvíjet jejich osobnost;
•	pracují s chybou tak, aby byla chyba žáky vnímána jako nedílná součást učení;
•	při plánování výuky nejen volí vhodné vzdělávací strategie, ale také reflektují vlastní vyučovací činnosti ve vztahu ke vzdělávacím výsledkům žáků;
•	vzájemně mezi sebou sdílejí a společně posuzují průběžné vzdělávací výsledky žáků;
•	pracují s reflexí i sebereflexí žáků;
•	zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci dostatečně porozuměli způsobům a kritériím formativního a sumativního hodnocení žáků, hodnocení na vysvědčení.
Závazné pro ŠVP:
•	Škola jednoznačně a transparentně popíše přístupy a způsoby hodnocení žáků v souladu s principy formativního hodnocení.
Škola specifikuje pravidla pro uznávání výsledků neformálního, případně zájmového vzdělávání.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H107 — Hodnocení výsledků vzdělávání – náhradní termín (ZV)

Hodnocení výsledků základního vzdělávání žáků – náhradní termíny

POZOR! Novela školského zákona 2025, tzv. odkladová č. 239/2025 Sb., která mění § 52 školského zákona
§ 52 odst. 1 platný od 1.9.2026
Novela (§ 52 odst. 1) přidává definici pro první ročník:
Nově umožňuje postoupit i žákům 1. ročníku bez ohledu na prospěch, i kdyby neprospěli, pokud:
- již jednou opakovali ročník (což ale první ročník nemá kde opakovat—jde o výjimku),
- nebo pokud není jinak povoleno opakování, či zůstává povinnost prospěchu pro ostatní ročníky.
Jinými slovy, novela vyjímá 1. ročník z obecné podmínky prospěchu: žáci se automaticky dostávají dál i bez prospěchu, pokud zákon nestanoví jinak (§ 52 odst. 6 výjimka).

§ 52 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Do vyššího ročníku postoupí žák 
a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí, 
b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo 
c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

§ 53 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

§ 54 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.

§ 22 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Komisionální přezkoušení
(5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 
 
6.5 Hodnocení žáka v náhradním termínu a po opravné zkoušce 
Podle § 51 odst. 1 školského zákona se žákovi každé pololetí vydává vysvědčení. Toto ustanovení je dále konkretizováno v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, podle kterého se vysvědčení předává v posledním vyučovacím dnu období školního vyučování. 
Pokud ředitel/ředitelka školy určil/určila pro hodnocení žáka náhradní termín (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), je žákovi na konci pololetí vydáno vysvědčení. V předmětech, ve kterých žák bude hodnocen v náhradním termínu, se na vysvědčení vydaném na konci pololetí vyplní ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“. V rubrice „Celkové hodnocení“ se na konci 1. pololetí uvede „nehodnocen” nebo „nehodnocena“ a na konci 2. pololetí „neprospěl“ nebo „neprospěla“. V 1. pololetí je možné žákovi vydat výpis z vysvědčení. Po hodnocení v náhradním termínu je žákovi vydáno nové vysvědčení. 
Pokud žák koná v souladu s § 53 školského zákona opravné zkoušky, vydá mu škola na konci 2. pololetí vysvědčení. Po vykonání opravných zkoušek je žákovi vydáno nové vysvědčení, a to i v případě, že se hodnocení z předmětů, ze kterých žák konal opravné zkoušky, nezměnilo. Pokud se žák k opravným zkouškám nedostaví, nové vysvědčení mu vydáno nebude. Na vysvědčení vydané po opravných zkouškách se uvádí hodnocení za 1. i 2. pololetí. Pouze v případě, že vysvědčení v 1. pololetí vydávala jiná škola, bude uvedeno hodnocení pouze za 2. pololetí. 
Je-li žákovi po hodnocení v náhradním termínu nebo po opravné zkoušce vydáno nové vysvědčení, pak předchozí vysvědčení vydané na konci pololetí žák škole nevrací. 
Pokud žák v době od konce pololetí do stanoveného termínu náhradního hodnocení nebo opravné zkoušky přestoupí na jinou školu, vydá vysvědčení škola, kam žák přestoupil. Postupuje se přitom podle části 4.2. 

§ 16 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

(1) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn (§ 50 odst. 2 školského zákona), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)".
(2) Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "nehodnocen(a)".
(3) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a).
(4) Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2,
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H108 — Hodnocení výsledků vzdělávání – podrobnosti (ZV)

Hodnocení žáka v základním uměleckém vzdělávání

§ 3 vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Hodnocení žáka
(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení může být vyjádřeno klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy. Při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k doporučení školského poradenského zařízení.
(2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených ve školním vzdělávacím programu jsou hodnoceny tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka, zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným ve vzdělávacím programu, jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku.
(3) Žák je v případě použití klasifikace v jednotlivých předmětech hodnocen na vysvědčení těmito stupni prospěchu:
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - uspokojivý,
d) 4 - neuspokojivý.
(4) Žák je na konci prvního a druhého pololetí celkově hodnocen těmito stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a).
(5) Žák prospěl s vyznamenáním, jestliže není hodnocen v žádném povinném předmětu stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný a průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5. V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků stanovených ve školním řádu (§ 30 odst. 2 školského zákona).
(6) Žák prospěl, jestliže nebyl ani v jednom povinném předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
(7) Žák neprospěl, jestliže byl z některého povinného předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
(8) Nelze-li žáka hodnotit za první pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo ukončeno nejpozději do ukončení hodnocení za druhé pololetí příslušného školního roku. Nelze-li žáka hodnotit za druhé pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo ukončeno do konce měsíce srpna příslušného školního roku.
(9) Ředitel školy může uznat částečné vzdělání žáka, pokud je doloženo prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 5 let. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

Informace k vyplňování vysvědčení v základních uměleckých školách od školního roku 2019/2020, Č. j.: MSMT-28638/2019-1

2.11 Hodnocení 
Hodnocený ročník i stupeň se vyplňuje slovně např.: 
Hodnocení za „první“ ročník „prvního“ stupně
............ „ základního studia“........................
Hodnocení za „první“ ročník „druhého“ stupně
.............. „rozšířeného studia“ ....................
Hodnocení za „první“ ročník ..(proškrtne se)...... stupně
............... „ studia pro dospělé“ .................

2.12 Značení předmětů 
Názvy předmětů se píší s velkým počátečním písmenem, v pořadí povinné – nepovinné. Název předmětu musí souhlasit s názvem uvedeným v ŠVP. Je nutné zachovat pořadí předmětů tak, jak jsou uvedeny v ŠVP. V případě předmětů s delším názvem se doporučuje uvést zkrácený název, například „Hra na elektronické klávesové nástroje“ je možné uvést jako „Hra na elektronické nástroje“ apod. 

2. 13 Prospěch; Celkové hodnocení 
Vyplní se v souladu s ustanovením § 3 vyhlášky a Pravidly pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, které jsou součástí školního řádu (podle § 30 odst. 2 školského zákona). 

2.13.1 Použití slovního hodnocení 
Konkrétní formulace k vyjádření slovního hodnocení žáka nejsou jednotně stanoveny. Škola se řídí ustanovením § 3 vyhlášky a pravidly pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která jsou součástí školního řádu (podle § 30 odst. 2 školského zákona). 

2.13.2 Hodnocení žáka v náhradním termínu 
Termín zkoušky musí odpovídat ukončení pololetí podle ustanovení § 3 odst. 8 vyhlášky a je uveden v rubrice: dne „….“ na zadní straně tiskopisu. 

2.13.3 Hodnocení při přestupu žáka na jinou školu nebo při změně způsobu hodnocení během školního roku 
Škola, kam byl žák během 2. pololetí přeřazen, zapíše hodnocení výsledků vzdělávání žáka vždy na nový tiskopis, a to takový, který používá. Rubriky pro 1. pololetí budou proškrtnuty. Na vysvědčení vydaném školou, ze které žák přestoupil, budou rubriky pro 2. pololetí proškrtnuty. Vysvědčení si školy předají spolu s ostatní dokumentací o žákovi. Ke změně způsobu hodnocení může v průběhu 2. pololetí dojít také z důvodů diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb. 

Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním uměleckém vzdělávání, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010

4.8 Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy

V této kapitole škola popisuje, jak a na základě čeho jsou žáci hodnoceni a které oblasti jsou součástmi vlastního hodnocení školy.

Zpracování kapitoly ŠVP „Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy“ je dáno strukturou školního vzdělávacího programu (RVP ZUV, kapitola 13.2).
V ŠVP mají být uvedeny zásady a způsob hodnocení žáků. Zásady vyjadřují to, čím se při hodnocení řídíme, tj. postoj školy k problematice hodnocení, jeho pojetí a obecná kritéria. Způsobem hodnocení jsou vymezeny metody využívané ve škole při hodnocení žáků (např. klasifikace, širší slovní hodnocení, sebehodnocení žáků, vzájemné hodnocení žáků, různé formy průběžného hodnocení).
Co se týká vlastního hodnocení školy, ve školním vzdělávacím programu musí být uvedeny oblasti vlastního hodnocení. Ty jsou sice obecně dány právním předpisem1, avšak škola si je může dále specifikovat. Specifikace oblastí, které jsou trvalejšího charakteru (např. účinnost metod výuky jako užší vymezení oblasti „průběh vzdělávání“), jsou pak uvedeny v této kapitole školního vzdělávacího programu.
Postup při zpracování kapitoly ŠVP (níže) se týká pouze hodnocení žáků.

Kroky	Instrukce	Poznámky
1. Přehled situací, ve kterých
dochází k hodnocení žáků	Prodiskutujte, při jakých všech
možných okolnostech dochází
k hodnocení žáků.	Smyslem tohoto kroku je
připomenutí, že hodnocení není
záležitostí pouze známek na
vysvědčení nebo v žákovské knížce.
2. Soupis metod (způsobů), kterými
jsou žáci hodnoceni	Definujte, jaké způsoby hodnocení
v těchto situacích používáte.
Pokračujte v diskusi.	Může jít o klasifikaci, slovní
hodnocení, sebehodnocení žáků,
případně jiné metody.
3. Definování zásad pro hodnocení
žáků	Prodiskutujte, čím se při hodnocení
žáků řídíte (na jaké skutečnosti při
hodnocení berete zřetel, co je pro
vás určující, důležité a správné).	Smyslem tohoto kroku je získat
přehled o postoji pedagogů
k problematice hodnocení a také
o skutečných kritériích (včetně
nevědomě uplatňovaných) pro
hodnocení žáků.
4. Stanovení společných zásad
a způsobů hodnocení žáků	Dohodněte se, které zásady
a způsoby hodnocení jsou opravdu
společné, tj. ke kterým se ve Vašem
ŠVP zavážete.
Dbejte přitom na to, aby Vaše
zásady byly kontinuální s cíli
základního uměleckého vzdělávání.	Efektivní je pouze takový počet
zásad, které si člověk dobře
pamatuje.

Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy  k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních č.j. MSMT-21149/2016

PŘÍLOHA 4: Doporučené znění textů ve školním řádu pro problematiku šikanování 
3. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád) 
Do pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (coby součásti školního řádu) je možné specifikovat, za co, tj. za jaké druhy nesprávného, netolerovaného či nepřijatelného chování uděluje škola příslušná výchovná opatření. Výčet může být velmi konkrétní nebo obecnější. Doporučuje  se více co nejkonkrétnější popis. 
Doporučení: Je lépe si nechat prostor pro rozhodování o výchovných opatřeních v konkrétních případech. 
Příklad znění:  
Za hrubé porušení školního řádu jsou považovány projevy šikanování, tj. cílené a opakované ubližující agresivní útoky. Stejně tak sem mohou patřit i mírné formy psychického útlaku, které byly již dříve prokázány a znovu se opakují. 
O konkrétním výchovném opatření rozhoduje ředitel školy po projednání ve výchovné komisi  a pedagogické radě. V úvahu připadá napomenutí, důtka třídního učitele (případně učitele odborné výchovy na střední škole, středním odborném učilišti), důtka ředitele školy, příp. podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy.

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ČŠI 2025/2026

5 VZDĚLÁVACÍ VÝSLEDKY ŽÁKŮ 
Kvalitní škola umožňuje každému žákovi maximální rozvoj odpovídající jeho možnostem. 
Cílem pro naplňování kritérií v oblasti „vzdělávací výsledky“ je zhodnocení kvality činnosti školy v jedné z nejpodstatnějších funkcí každé školy – tj. dosáhnout toho, aby její absolventi byli vybaveni takovými znalostmi, vědomostmi a kompetencemi, které zajistí jejich úspěšnost v dalším vzdělávání a přispějí ke zvýšení kvality jejich života. Velmi důležité je, aby škola byla schopna systematicky zjišťovat objektivní informace o kvalitě svého vzdělávání, dokázala přijímat a v praxi realizovat smysluplná opatření ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání na individuální, skupinové i celoškolní úrovni. Nezbytným předpokladem pro kvalitní vzdělávání školy je schopnost zajistit, aby vzdělávací výsledky žáků odpovídaly požadavkům realizovaných vzdělávacích programů, aby škola svou činností dokázala motivovat k dosahování co nejlepších výsledků podle schopností žáků a také dokázala docílit toho, aby žáci dokázali své vědomosti a schopnosti prokázat a uplatnit v průběhu vzdělávání a v praktickém životě. Velmi důležitým aspektem pro naplnění kritérií v této oblasti je rovněž systematické vyhodnocování úspěšnosti absolventů v dalším vzdělávání a schopnost školy na tyto informace adekvátně reagovat. 

5.1 Škola soustavně získává informace o posunech výsledků každého žáka ve všech vzdělávacích oblastech a reaguje na ně vhodnými pedagogickými opatřeními. 
Popis kritéria  
Vedení školy a pedagogové průběžně uplatňují sdílený systém k získávání aktuálních informací o výsledcích vzdělávání každého žáka a sledování jejich vzdělávacích pokroků. Tento systém je vhodně nastaven vzhledem k podmínkám školy a potřebám žáků a umožňuje škole podávat objektivní informace o výsledcích a pokroku všech skupin žáků. Škola se zjištěnými vzdělávacími výsledky dlouhodobě cíleně zabývá a dokáže z nich podle potřeby přijímat efektivní opatření ke zlepšování vzdělávacích výsledků žáků. Účinnost přijatých opatření škola pravidelně vyhodnocuje na všech úrovních řízení pedagogického procesu. 

5.2 Výsledky vzdělávání žáků odpovídají očekávaným výsledkům podle vzdělávacích programů. 
Popis kritéria  
Dosahované vzdělávací výsledky žáků jsou v plné šíři dlouhodobě v souladu s požadovanými výstupy realizovaných vzdělávacích programů. Tento soulad škola systematicky ověřuje, umí ho doložit a v průběhu vzdělávání je schopna ho i prokázat. Žákům, kteří nedosahují očekávaných výsledků vzdělávání, poskytuje škola efektivní podporu za účelem jejich dosažení. 

5.3 Žáci školy jsou motivovaní k dosahování dobrých výsledků a projevují sociální a osobnostní kompetence a občanské hodnoty. 
Popis kritéria  
Škola má zavedený účinný systém podpory motivace žáků k učení a k dosahování úspěšnosti ve vzdělávání. Vedením školy a pedagogy jsou i ve spolupráci se sociálními partnery cíleně rozvíjeny aktivity zaměřené na sociální, občanský a osobnostní rozvoj žáků, žáci školy jsou schopni získané kompetence v průběhu vzdělávání prokázat. Škola vytváří žákům podmínky pro možnost vhodného zapojení do společných činností za účelem uvědomění si vzájemných vztahů a odpovědnosti. Žáci jsou vedeni k úctě k uměleckým a kulturním hodnotám a aktivnímu podílení se na jejich zachování a předávání. Žáci školy jsou schopni získané kompetence v průběhu vzdělávání prokázat a škola dosahované výsledky pravidelně vyhodnocuje a oceňuje. 

5.4 Škola sleduje a vyhodnocuje úspěšnost žáků v průběhu, při ukončování vzdělávání a v dalším vzdělávání či profesní dráze a aktivně s výsledky pracuje v zájmu zkvalitnění vzdělávání. 
Popis kritéria  
Škola efektivně vyhodnocuje úspěšnost žáků v průběhu a ukončování jejich vzdělávání na všech úrovních řízení pedagogického procesu, umí doložit procesy a výsledky tohoto hodnocení a dokáže zpracovat opatření, která vedou ke zkvalitňování procesu hodnocení úspěšnosti žáků. S výsledky hodnocení cíleně pracují pedagogové i vedení školy, jejich činnosti a opatření zkvalitňují vzdělávání žáků a snižují jejich neúspěšnost. Škola má dlouhodobě zavedený funkční systém pro zjišťování úspěšnosti svých absolventů, získané poznatky dokáže efektivně využít pro svůj další rozvoj. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H117 — Individuální vzdělávání

Individuální vzdělávání

Jiný způsob plnění povinné školní docházky

§ 40 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky
Jiným způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí
a) individuální vzdělávání žáka, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování,
b) vzdělávání dětí s hlubokým mentálním postižením.

§ 41 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Individuální vzdělávání žáka
Individuální vzdělávání žáka
(1) O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.
(2) Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu,
b) uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván,
c) důvody pro individuální vzdělávání žáka,
d) popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví individuálně vzdělávaného žáka,
e) doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat,
f) seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1,
g) další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka,
h) vyjádření školského poradenského zařízení.
(3) Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud
a) jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání,
b) jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a ochrany zdraví žáka,
c) osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, a jedná-li se o žáka ve druhém stupni základní školy, vysokoškolské vzdělání,
d) jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat.
(4) Po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek uvedených v odstavci 3 odpovídá zákonný zástupce žáka.
(5) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky.
(6) Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí.
(7) Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.
(8) Ředitel školy ukončí individuální vzdělávání
a) pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka,
b) pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené tímto zákonem,
c) pokud žák na konci prvního nebo druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl,
d) nelze-li žáka hodnotit způsobem uvedeným v odstavcích 5 a 6, nebo
e) na žádost zákonného zástupce žáka.
Výklad
Navrhuje se, že ředitel školy ukončí individuální vzdělávání i v případě, že žák neprospěl v 1. pololetí. Pokud se žákovi v individuálním vzdělávání nedaří, není důvod čekat až na konec 2. pololetí.

(9) Pokud ředitel školy rozhodne o ukončení individuálního vzdělávání žáka, zařadí žáka do příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o ukončení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek.
(10) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb podle § 27 odst. 3 a 6, speciálních učebnic a speciálních kompenzačních pomůcek a speciálních učebních pomůcek podle § 16 odst. 2 písm. d) a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.

§ 165 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
k) povolení a ukončení individuálního vzdělávání žáka podle § 41 a ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle § 34b.

Individuální vzdělávání žáků na 1. stupni základních škol, Čj.: ČŠIG-1082/16-G2

Česká školní inspekce vydává tematickou zprávu Individuální vzdělávání žáků na 1. stupni základních škol. 
Obsah 
1. Úvod 
2. Zjištění 
2.1 Povolení a zrušení individuálního vzdělávání 
2.2 Kontext zahájení individuálního vzdělávání z pohledu zákonných zástupců/vzdělavatelů žáků v individuálním vzdělávání 
2.3 Spolupráce zákonných zástupců individuálně vzdělávaných žáků se školou 
2.4 Preference zákonných zástupců individuálně vzdělávaných žáků pro další období 
2.5 Vzdělávání žáků v individuálním vzdělávání a zapojení do kmenové třídy 
2.6 Právní rámec a financování individuálního vzdělávání 
2.7 Přezkušování individuálně vzdělávaných žáků 
2.8 Ostatní zjištění 
3. Závěry 
4. Doporučení

26. Započítávají se žáci, kteří se vzdělávají v individuálním vzdělávání podle § 41 školského zákona, do kapacity školy?
Žáci, kteří se vzdělávají podle § 41 školského zákona (individuální vzdělávání), se započítávají do kapacity školy, jsou zařazeni do konkrétní třídy a jsou zapsáni v pedagogické dokumentaci konkrétní třídy.
Individuální vzdělávání povoluje ředitel školy podle § 41 školského zákona, a to ve správním řízení (viz § 165 odst. 2 písm. k). Individuální vzdělávání může povolit pouze ředitel školy, ve které je žák zapsán k plnění povinné školní docházky. Žák proto musí být započítán do kapacity školy. Kapacita školy nerozlišuje podle toho, zda žák do školy dochází denně, zda je žák v zahraničí (podle § 38 školského zákona), nebo zda se jedná o individuální vzdělávání.
Zároveň podle § 4 odst. 6 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů, přísluší škole na 1 individuálně vzdělávaného žáka 25 % z celkové výše normativních prostředků přidělovaných ze státního rozpočtu.

Informace a doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k individuálnímu vzdělávání žáků v základní škole, Č. j. MSMT-27466/2016

Úvod 
Současná legislativní úprava umožňuje individuální vzdělávání na 1. i na 2. stupni ZŠ, a to podle § 41 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném od 1. 9. 2016. 
Předkládané informace a doporučení jsou pomůckou pro ty školy, které mají malé nebo žádné zkušenosti se zavedením individuální formy vzdělávání nebo mají zkušenosti se zavedením individuálního vzdělávání pouze na 1. stupni ZŠ. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo) proto připravilo komentované znění § 41 školského zákona a metodická doporučení, která vznikla na základě dlouholetého pokusného ověřování. 
Materiál není pro školy závazný. Informuje o podmínkách implementace této formy vzdělávání v základních školách, o jejím organizačním zabezpečení, o hodnocení individuálně vzdělávaných žáků a upozorňuje na možné problémy, kterých by se školy měly vyvarovat. Školský zákon nezmocňuje ministerstvo k úpravě podrobností o individuálním vzdělávání vyhláškou, proto musí ředitel školy vycházet pouze z textu školského zákona. 
V případě problematiky, ke které není v textu uvedena informace, se ředitel školy může obrátit s dotazem na ministerstvo, nejlépe na e-mailovou adresu individualnivzdelavani@msmt.cz. 

1. § 41 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném od 1. 9. 2016
 § 41 
Individuální vzdělávání 
(1) O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. 
(2) Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, b) uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván, c) důvody pro individuální vzdělávání žáka, d) popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví individuálně vzdělávaného žáka, e) doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat, f) seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1, g) další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka, h) vyjádření školského poradenského zařízení. 
(3) Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud 2                                                                                                            a) jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání,                                                                                                          b) jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a ochrany zdraví žáka, c) osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, a jedná-li se o žáka na druhém stupni základní školy, vysokoškolské vzdělání,                                                                                                         d) jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat. 
(4) Po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek uvedených v odstavci 3 odpovídá zákonný zástupce žáka. 
(5) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. 
(6) Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. (7) Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka. 
(8) Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání                                                                                                           a) pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka, 													        b) pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené tímto zákonem,                                 c) pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl,                                                                       d) nelze-li žáka hodnotit způsobem uvedeným v odstavcích 5 a 6, nebo                                                                                 e) na žádost zákonného zástupce žáka. 
(9) Pokud ředitel školy rozhodne o ukončení individuálního vzdělávání žáka, zařadí žáka do příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o ukončení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek. 
(10) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb podle § 27 odst. 3 a 6, speciálních učebnic a speciálních didaktických a kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. 7 a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky. 

2. Příprava školy 
Podmínky vzdělávání žáků v individuálním vzdělávání
 Podmínky vzdělávání žáků v individuálním vzdělávání vycházejí z ustanovení školského zákona. Podmínky jsou ve školském zákoně nastavené obecně, a proto škola musí na základě své vlastní situace přizpůsobit podmínky pro individuálně vzdělávané žáky tak, aby bylo možné splnit ustanovení školského zákona. Ministerstvo doporučuje uzavření písemné dohody o individuálním vzdělávání, která, přestože není pro strany právně závazná, by obsahovala základní pravidla spolupráce mezi školou a zákonnými zástupci. 
Národní institut pro další vzdělávání bude od ledna 2017 nabízet pro ředitele škol vzdělávací kurz zabývající se problematikou individuálního vzdělávání v základních školách. 

Úloha školy v individuálním vzdělávání a způsob komunikace se zákonnými zástupci (vzdělavateli) žáka 
Úkolem ředitele školy je vysvětlit pedagogům, jaká bude úloha školy, pedagogů a jaké úkoly a kompetence bude mít zákonný zástupce. Je zapotřebí vysvětlit důvody, které zákonné zástupce k této volbě vedou. Důležité pro pedagoga ve škole i zákonného zástupce je to, aby byl žák vzděláván co nejlépe, a to s využitím veškerého žákova potenciálu. Pedagog má tento úkol při běžné formě vzdělávání, zákonný zástupce (příp. jím pověřený vzdělavatel) v rámci individuálního vzdělávání žáka. 
Vzhledem k tomu, že o povolení individuálního vzdělávání je možné žádat kdykoli během školního roku a škola by na to měla být připravena, ministerstvo doporučuje ředitelům škol, aby stanovili ve školním řádu povinnosti pedagogů spojené s individuálním vzděláváním (příprava materiálů, provádění konzultací a přezkoušení). Ředitel musí rozhodnout o kompetencích jednotlivých zaměstnanců (ředitel, zástupce ředitele, třídní učitel, učitel předmětu) ve vztahu ke každému individuálnímu vzdělávání. Je také nutné stanovit, kdo bude odpovědný za komunikaci se zákonnými zástupci (příp. vzdělavateli) žáků v individuálním vzdělávání a jakými způsoby a prostředky bude komunikace probíhat (osobně, telefonicky, e-mailem atd.). 

3. Rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávání 
§ 41 
Individuální vzdělávání 
 (1) O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. 
Podle platné právní úpravy rozhoduje o povolení individuálního vzdělávání pouze ředitel školy, ve které je žák přijat k plnění povinné školní docházky. Nemusí se jednat o školu spádovou. Pokud žák doposud nebyl žákem školy, kde zákonní zástupci žádají o povolení individuálního vzdělávání, musí ředitel nejdříve ve správním řízení vyřešit přestup žáka a teprve poté rozhodovat o povolení individuálního vzdělávání. Opačný postup není možný. Na tuto skutečnost je zapotřebí zákonné zástupce upozornit předem a informovat je o možných důsledcích. 
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, svým § 876 odst. 3 a § 877 stanovuje, že je třeba souhlasu obou rodičů pouze v případě pochybností. Pokud bude ředitel v dobré víře o shodě zákonných zástupců, stačí souhlas jednoho rodiče. Pokud ale existují pochybnosti o souladu obou zákonných zástupců ve věci povolení individuálního vzdělávání, pak vzhledem k platným právním předpisům lze doporučit, aby ve věci přestupu žáka na jinou školu a následně i jeho zařazení do individuálního vzdělávání ředitel školy požadoval souhlasu obou zákonných zástupců. Pokud se zákonní zástupci ani ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (dále též OSPOD) nedokáží domluvit na kmenové škole jejich dítěte nebo na formě vzdělávání jejich dítěte, rozhodne na návrh jednoho zákonného zástupce soud. 
Pokud o povolení individuálního vzdělávání žádají zákonní zástupci žáka, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé péče rodičů a plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, pak mu vydává vysvědčení podle § 49 odst. 4 školského zákona základní škola podle dohody, pokud k tomu nebyla rozhodnutím soudu určena jedna ze škol. Rozhodování v náležitostech podle § 41, přísluší pouze řediteli základní školy, která vydává žákovi vysvědčení. Forma vzdělávání na obou školách podle § 49 odst. 4 musí být stejná a řídí se rozhodnutím ředitele školy, která vydává vysvědčení. 
Rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání vydané ředitelem školy je správní rozhodnutí (§ 165 odst. 2 písm. k) školského zákona), na které se v plném rozsahu vztahuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Zákonný zástupce musí splňovat podmínky uvedené v § 41 odst. 3 školského zákona. 
Pokud zákonní zástupci žáky požádají o povolení individuálního vzdělávání během školního roku a jejich žádosti je vyhověno, ředitel školy musí požádat o snížení přiděleného finančního normativu na tohoto žáka příslušný krajský úřad. 
Žádost zákonného zástupce 
 (2) Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat                                                                              a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu,                                                                                                b) uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván,                                                    c) důvody pro individuální vzdělávání žáka,                                                                                                                                   d) popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví 4 individuálně vzdělávaného žáka,                                                                                                                                                                             e) doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat,                                                       f) seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1, g) další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka,                                                                                                     h) vyjádření školského poradenského zařízení. 

Není určen předepsaný formát žádosti, pouze obsah žádosti. Zákonný zástupce není povinen použít případný formulář žádosti vydaný ředitelem školy (viz Příloha č. 4 – Doporučený vzor). Žádost však musí obsahovat  náležitosti stanovené v § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 správního řádu.
b) uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván 
Žádost o povolení individuálního vzdělávání musí obsahovat všechny požadované informace podle § 41 školského zákona, včetně určení období, po které zákonní zástupci žádají o zařazení do této formy vzdělávání. Je vhodné povolovat individuální vzdělávání nejméně na dobu jednoho pololetí. Pokud se naopak zákonní zástupci rozhodnou individuální vzdělávání ukončit dříve, než je v povolení stanoveno, mohou tak učinit kdykoli. 

f) seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1 školského zákona, 

Ustanovení § 27 odst. 1 školského zákona se týká učebnic a učebních textů, kterým ministerstvo udělilo schvalovací doložku a zařadilo je do seznamu učebnic a učebních textů. Seznam je zveřejněn na webových stránkách ministerstva: 
http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/schvalovaci-dolozky-ucebnic 2013?highlightWords=seznam+u%C4%8Debnic 

Učebnice uvedené v tomto seznamu jsou právnickým osobami vykonávajícími činnost základní školy bezplatně poskytovány žákům a na jejich poskytnutí v souladu s § 27 odst. 3 školského zákona mají nárok i žáci s povoleným individuálním vzděláváním. Proto není nutné uvádět tyto učebnice v žádosti o povolení individuálního vzdělávání a zákonný zástupce uvádí pouze seznam učebnic, které nemají schvalovací doložku, bude-li takové používat. 

g) další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka 

Zde může zákonný zástupce uvést jakékoliv další skutečnosti, které souvisejí se žádostí o povolení individuálního vzdělávání. Uvedou se např. zdravotní omezení mající vliv na vzdělávání nebo na průběh a podmínky zkoušek podle § 41 odst. 4. školského zákona. K tomu ministerstvo připomíná, že poskytovat informace o zdravotním stavu žáka je také obecnou povinností zákonného zástupce podle § 22 odst. 3 písm. c) a e) školského zákona. 

h) vyjádření školského poradenského zařízení 

Školskými poradenskými zařízeními jsou podle § 116 školského zákona pedagogicko-psychologické poradny (PPP) nebo speciálně pedagogická centra (SPC), zapsaná v rejstříku škol a školských zařízení. Pro platnost vyjádření není rozhodující, které školské poradenské zařízení v ČR posouzení vydá. 
Není specifikováno, co má vyjádření SPC nebo PPP konkrétně obsahovat. Ministerstvo doporučuje, aby součástí žádosti zákonného zástupce bylo takové vyjádření, ze kterého je možné zjistit, jak se poradenské zařízení staví k povolení individuálního vzdělávání pro konkrétního žáka. Toto vyjádření podle § 41 školského zákona nepatří mezi taxativně vyjmenované dokumenty a podmínky, podle kterých se ředitel rozhoduje při povolování individuálního vzdělávání, je ale doporučením pro ředitele školy, který by k němu přihlédnout
 (3) Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud a) jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání, 
Rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání je rozhodnutí správní (§ 165 odst. 2 písm. k) školského zákona), na které se v plném rozsahu vztahuje správní řád. Ředitel školy rozhoduje podle důvodů uvedených v § 41 odst. 3 školského zákona. Z dikce školského zákona jasně vyplývá, že pokud žadatel o individuální vzdělávání splní všechny zákonem předepsané podmínky, ředitel školy individuální vzdělávání žáka povolí. 
Školský zákon pojímá individuální vzdělávání jako zcela výjimečný způsob plnění povinné školní docházky. Pro povolení musí být mimo jiné dány závažné důvody. O závažnosti důvodů pro individuální vzdělávání rozhoduje ředitel příslušné školy, a to v rámci správního uvážení, které je soudně přezkoumatelné. Ředitel musí posuzovat důvody uvedené v žádosti vždy v kontextu s ostatními informacemi, které získal. Své rozhodnutí musí zdůvodnit ve vztahu k jednotlivým zjištěním, tak aby bylo možné sledovat úvahu, která stojí za rozhodnutím. Jako postačující důvod proto není uvedení např. "rozhodnutí rodičů" a nemělo by být posuzováno jako závažný důvod, neboť každá písemná žádost zákonného zástupce o povolení individuálního vzdělávání je projevem rozhodnutí rodičů, resp. zákonných zástupců, své dítě vzdělávat individuálně. Posuzování závažnosti důvodů pro individuální vzdělávání ředitelem školy by se v případě uznání "rozhodnutí rodičů" za takový závažný důvod stalo bezpředmětným. Úmyslem zákonodárce nepochybně nebylo vyprázdnit pojem "závažné důvody" - pokud by zákonodárce měl v úmyslu tento pojem vymezit tak široce, že by de facto každá žádost o individuální vzdělávání byla závažným důvodem, logicky by při procesu schvalování školského zákona došlo k vypuštění písmene a) v § 41 odst. 3. 
Správní uvážení ředitele školy má však své zákonem stanovené meze. V souladu s § 2 odst. 4 správního řádu správní orgán dbá, aby:
 - přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a odpovídalo okolnostem daného případu; možnost správního uvážení tedy není prostorem pro libovůli ředitele školy, ale naopak zdánlivě volnější právní úprava umožňuje řediteli školy přijmout řešení, které nejvíce vyhovuje skutkovým zjištěním; 
- při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly; jedná se o promítnutí obecného zákazu diskriminace a zásady rovnosti před veřejnou správou do úpravy správního řízení. Ředitel školy si musí být vědom toho, že svým rozhodnutím podle § 41 školského zákona v konkrétním případě sám vymezuje další hranice svého správního uvážení v dalších shodných nebo obdobných případech. Ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu nepřipouští, aby ředitel školy v dalším skutkově shodném nebo podobném případě bezdůvodně rozhodl odlišným způsobem. 
Nejčastější důvody pro volbu individuálního vzdělávání 
Jako nejčastější důvody jsou zákonnými zástupci uváděny tyto důvody: 
- Zdravotní stav žáka, který nedovoluje pravidelnou řádnou docházku do školy                                                                Pro zákonné zástupce této skupiny žáků je individuální vzdělávání náhradní cestou ke vzdělávání jejich dítěte, se kterou nepočítali. 
- Časté pracovní cesty zákonných zástupců a jejich rodiny                                                                                               Zákonní zástupci z této skupiny vědomě volí individuální vzdělávání a respektují požadavky školy. Problémy mohou nastat s termíny, zejména u konzultací. Tato skupina proto ráda volí možnost elektronické komunikace se školou. 
Ministerstvo upozorňuje na to, že je třeba rozlišovat mezi krátkodobým vycestováním, třeba i opakovaným, a dlouhodobým pobytem v zahraničí (nejméně jedno pololetí školního roku). V každém z těchto případů se nastavuje jiná forma vzdělávání – při opakovaných krátkodobých cestách do zahraničí nebo v rámci ČR je možné využít individuální vzdělávání, ale při dlouhodobém pobytu v zahraničí je plnění povinné školní docházky zajišťováno jinými způsoby podle § 38 školského zákona, např. docházkou do školy v zahraničí nebo prostřednictvím tzv. individuální výuky podle § 38 odst. 2 školského zákona, pokud nelze jinak.  
- Potíže žáků různého charakteru                                                                                                                                                  Jde např. o konflikty žák/učitel, šikana žáka, stres ze školy. Ministerstvo upozorňuje na to, že žádost o individuální vzdělávání z těchto důvodů je krajním řešením, a doporučuje, aby se škola zabývala problémy tohoto charakteru dříve, než jejich výsledkem bude žádost o tuto formu vzdělávání.
- Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a žáci mimořádně nadaní                                                                  Žákům nevyhovuje tempo nebo metody a formy vzdělávání. V těchto případech mohou zákonní zástupci s výhodou využít individuální přístup ke vzdělávání. 
Ministerstvo upozorňuje na to, že zákonní zástupci někdy uvádějí do odůvodnění žádosti o povolení individuálního vzdělávání i jiné důvody, než jsou ty skutečné. Příčinou je nejčastěji obava z toho, že „pravé“ důvody by nemusely být shledány dostatečně závažnými pro povolení individuálního vzdělávání. Ministerstvo proto doporučuje ověřovat skutečnosti uváděné v žádosti o povolení individuálního vzdělávání prostřednictvím rozhovoru se zákonným zástupcem žáka. 
Vstupní rozhovor před povolením individuálního vzdělávání 
Ministerstvo doporučuje provést se zákonnými zástupci žáka, kteří žádají o povolení individuálního vzdělávání, vstupní rozhovor, jehož cílem je seznámit se se záměry rodiny, informovat zákonné zástupce o podmínkách individuálního vzdělávání stanovených školským zákonem, o specifických podmínkách školy a o rizicích, které tato forma vzdělávání přináší. Nejdůležitější je diskuse o důvodech pro volbu individuálního vzdělávání a o tom, co zákonní zástupci a žák od individuálního vzdělávání očekávají. 
Škola se seznámí s představou zákonných zástupců o průběhu vzdělávání:
 - kde bude probíhat; 
- jak často a dlouho se mohou věnovat učení; 
- jak bude zajišťována výuka konkrétních předmětů nebo oblastí (např. výuka cizího jazyka, druhého cizího jazyka, výchovných předmětů); 
- kdo bude žáka vzdělávat, zda zákonní zástupci nebo jiní vzdělavatelé a jaké mají vzdělání; 
- zda existují vzdělávací obory, se kterými by mohli mít zákonní zástupci (vzdělavatelé) při individuálním vzdělávání odborný problém. 
- Část rozhovoru by měla být věnována nutnosti socializace žáka. Zákonní zástupci by měli popsat, jak často bude v kontaktu se svými vrstevníky (nebo se zapojí do činnosti ve věkově různorodé skupině). Je třeba zákonné zástupce vést k tomu, aby žák měl takových kontaktů co nejvíce a byly co nejrozmanitější. V případech, kdy je ze strany zákonných zástupců prezentováno, že žák bude mít mimoškolní aktivity, ale jejich charakter je ryze individuální (hra na hudební nástroj, individuální sport atd.), je dobré je upozornit na potřebu zapojení žáka i do skupinových volnočasových aktivit. 
b) jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a ochrany zdraví žáka 

Ředitel školy uvede ve správním řízení konkrétní důkazy týkající se zajištění podmínek pro individuální vzdělávání vždy, pokud je to nutné ke zjištění stavu věci podle § 52 správního řádu:                                                                       „Účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci.“ 
c) osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou a jedná-li se o žáka na druhém stupni základní školy, vysokoškolské vzdělání

Prokazuje se originálem nebo ověřenou kopií příslušných vysvědčení. Zákonný zástupce nemusí být zároveň vzdělavatelem. Vzdělavatelem může být jiná osoba, která splňuje požadovanou úroveň vzdělání. Žadatel k žádosti přiloží kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání osoby, která bude žáka vzdělávat. Jestliže tedy zákonný zástupce uvede do žádosti, že vzdělavatelem bude jiná osoba, uvede její jméno a doloží její doklady o dosaženém vzdělání, naplní se tím podmínky zákona, přestože sám požadavky na vzdělání nesplňuje. 
d) jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat
 Škola poskytne pro individuální vzdělávání kompletní sadu učebnic a základní školní potřeby, které používají žáci odpovídajícího ročníku v dané škole, a to podle § 41 odst. 10 školského zákona. Žák v individuálním vzdělávání má na poskytnutí těchto učebnic a základních školních potřeb nárok jako ostatní žáci školy. 
Je třeba upozornit na materiály, které jsou kryté autorskými právy nebo jinými smlouvami (výuková DVD, interaktivní učebnice a jiné aplikace používané školou). Autorský zákon v § 31 odst. 1 písm. c) umožňuje užít dílo při vyučování pro ilustrační účel, pokud účelem není dosažení přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne-li toto užití rozsah odpovídající sledovanému účelu, tedy vzdělávání.
 Škola musí jednat v souladu s licencí nebo ustanoveními smlouvy, pokud je má uzavřeny. Výuková licence není omezena personálně, může ji tedy využívat jak škola, tak také učitelé či žáci, tedy i žáci v individuálním vzdělávání. Licence není omezena ani způsoby užití, proto je možné dílo užívat jakýmikoli způsoby – rozmnožováním, pouštěním ze záznamu (CD, DVD apod.), přednášením apod., pokud se tak děje „nevýdělečně“, vždy však pouze v rozsahu odůvodněném ilustračním účelem při vyučování (tedy pouze jako jeho součást) a nepřesáhne-li rozsah odpovídající sledovanému účelu. 
Mají-li vzdělavatelé zájem používat i jiné učebnice nebo učební texty, kromě učebnic poskytnutých školou, nelze jim v tom bránit, ale tyto si již pořizují na vlastní náklady. Zákonní zástupci o této skutečnosti musí informovat školu. Vzdělavatelům (zákonným zástupcům) je zapotřebí vysvětlit, že obsah učebnic nemusí vždy korespondovat s obsahem učiva ve školním vzdělávacím programu a že z hlediska vzdělávání je závazné pro posuzování dosažení požadovaných výstupů to, co je uvedeno ve školním vzdělávacím programu. Jestliže chybí v učebnici nějaká oblast požadovaná ve školním vzdělávacím programu, musí vzdělavatel sám takové učivo žáka naučit, případně najít ve spolupráci se školou jiné zdroje, ze kterých lze informace čerpat. 
Zajištění vhodných učebnic a učebních textů může ředitel školy (nebo jím pověřený pedagog) ověřit prostřednictvím vstupního rozhovoru před povolením individuálního vzdělávání. Jedná se buď o učebnice uvedené v seznamu učebnic podle § 27 odst. 1 školského zákona, nebo o učebnice dle seznamu předloženého zákonným zástupcem žáka v žádosti o povolení individuálního vzdělávání. 
Na rozdíl od § 41 odst. 2 písm. f) školského zákona, kdy zákonný zástupce předkládá škole pouze jmenný seznam učebnic neuvedených v seznamu učebnic a učebních textů nebo prohlášení, že budou používány učebnice se schvalovací doložkou, podle § 41 odst. 3 písm. d) ověřuje ředitel školy, zda dané učebnice a učební texty jsou fakticky zajištěny. 
Ředitel školy v rámci řízení o povolení individuálního vzdělávání provede posouzení učebnic, jež nemají schvalovací doložku ministerstva, podle kritérií stanovených v § 27 odst. 2 školského zákona. 

4. Organizace individuálního vzdělávání 
(4) Po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek uvedených v odstavci 3 odpovídá zákonný zástupce žáka. 
Zákonný zástupce podle tohoto ustanovení odpovídá za zajištění plnění podmínek ke vzdělávání, zejména podmínek materiálních, personálních a ochrany zdraví žáka v souladu s vydaným rozhodnutím o povolení individuálního vzdělávání. 
Školní vzdělávací program a individuální vzdělávání 
Vzdělávání v rámci individuálního vzdělávání se realizuje podle školního vzdělávacího programu školy, ve které je žák přijat k plnění povinné školní docházky. Je závazný pro žáky i jejich vzdělavatele. Školní vzdělávací program musí být dostupný vzdělavatelům žáků v individuálním vzdělávání. Není-li tomu tak a školní vzdělávací program je dostupný pro veřejnost pouze v tištěné podobě a ve škole, je vhodné poskytnout jej vzdělavatelům žáků v individuálním vzdělávání např. v elektronické podobě. Vzdělavatelé by měli mít možnost ve školním vzdělávacím programu (ŠVP) sledovat, z jakých znalostí z předchozích ročníků se vychází a jaký obsah výuky bude následovat v dalších ročnících. Rovněž je pro ně důležité sledovat postup rozvíjení klíčových kompetencí a průřezových témat.
 Vzdělavatelé, kteří nemají pedagogické vzdělání, by mohli mít problémy s transformací informací uvedených v ŠVP do podoby plánu výuky. Mohou mít potíže s identifikací toho, co má žák umět a na jaké úrovni, neorientují se v provázanosti mezi vyučovacími předměty apod. Proto je vhodné, aby vzdělavatelé nepracovali přímo s ŠVP, byť jeho znalost je důležitá, ale měli k dispozici podrobnější, rozpracovaný materiál, který jim pomůže s obsahem i organizaci vzdělávání – roční vzdělávací plán vyučovacího předmětu. Vzhledem k tomu, že vzdělávací plány si zpracovávají pro svou potřebu vyučující ve školách, je nejjednodušší cestou dohodnout se na poskytnutí těchto plánů i vzdělavatelům. Výhodou takového kroku je to, že vzdělavatel kromě získání informace o tom, co má naučit, také bude vědět, v jakém čase a v jakých krocích má učivo zvládnout. 
Rozsah výuky 
Vzdělavatel volí čas věnovaný jednotlivým předmětům zejména podle schopností žáka zvládat učivo a podle volby forem činnosti (např. přírodovědná vycházka, návštěva muzea). 
Výuka v rámci individuálního vzdělávání by obecně měla být časově velmi efektivní. Důležité je věnovat se opakování a procvičování učiva, individuálním zájmům a nadání žáka prostřednictvím účasti v zájmových kroužcích, klubech apod. 

5. Průběh individuálního vzdělávání
 Metodické vedení a konzultace 
Školský zákon nespecifikuje, jakým způsobem má probíhat spolupráce školy a vzdělavatele v rámci individuálního vzdělávání. Ministerstvo na základě zkušeností z pokusných ověřování doporučuje následující formy spolupráce školy se vzdělavatelem a žáky, které však nejsou ani pro školu, ani pro vzdělavatele povinné, a jsou předmětem dohody. 
Konzultace se žákem, zákonnými zástupci (vzdělavatelem) 
Škola by měla být připravena na to, že někteří vzdělavatelé budou potřebovat metodickou podporu. K tomu slouží konzultace, a to nejen osobní, ale také ve formě telefonické nebo elektronické. 
Konzultanty vzdělavatele na straně školy by měli být zkušení pedagogové ovládající různé metody práce s žáky a didaktiku předmětu. Jedním z úkolů konzultantů bude doporučovat vzdělavateli vhodné metody práce a postupy učení, které povedou k cíli u konkrétního žáka. 
- Harmonogram konzultací – je vhodné se zákonnými zástupci dojednat formu a četnost konzultací, která se odvíjí zejména od zkušeností vzdělavatelů (potřeba metodického vedení), vzdálenosti bydliště žáka od školy, možnosti využívání jiných způsobů vzájemné komunikace, než je osobní jednání (chat, skype, videokonference atd.).
 Konkrétní termíny konzultací jsou pak dojednávány průběžně. Ministerstvo doporučuje zařazení konzultací během obou pololetí. Na počtu, frekvenci a formě konzultací se škola dohodne se vzdělavatelem. 
V případě, že škola zjistí, že vzdělavatel má s vedením vzdělávání problémy, které se odráží ve výsledcích žáka, ministerstvo doporučuje zvýšit počet konzultací, případně nabídnout konzultace i pro vyučovací předměty, ve kterých doposud neprobíhaly. 
- Doporučená účast na konzultacích                                                                                                                                   Konzultací se účastní žák, vzdělavatel a pedagog, který je konzultantem pro daný vyučovací předmět.
 - Doporučený průběh konzultace 
• informace o stavu vzdělávání – rozhovor konzultanta se vzdělavatelem a žákem, 
• rozbor případných zjištěných problémů se vzdělavatelem,
 • dohoda o postupech k odstranění problémů, 
• probrání metodických postupů výuky následujícího učiva, 
• řešení problémů při vedení dokumentace týkající se vzdělávání žáka. 
Z konzultace je vhodné pořídit vzájemně odsouhlasený stručný záznam, aby bylo možné později zjistit, zda případné problémy byly odstraněny, zda vzdělavatel využil postupy navržené konzultantem a zda měly efekt. V záznamu z konzultace by měl být popsán průběh konzultace, zjištěný stav ve vzdělávání žáka, projednávané otázky se vzdělavatelem se závěry a metodická doporučení. Záznam by měl být podepsán konzultantem a vzdělavatelem. 
E-learning 
Individuálně vzdělávaní žáci se mohou na základě dohody se školou do výuky svého ročníku zapojovat i prostřednictvím e-learningu, her nebo interaktivních vzdělávacích programů, což je výhodné i pro žáky s poruchami učení. Díky snadnému přístupu k informacím se dají jednotlivá témata uchopit bez problému i v mezioborových vztazích. Žáci se také tímto způsobem učí, jak ovládat a používat moderní technologie. 
Sledování a kontrola průběhu individuálního vzdělávání 
Ředitel školy
Ředitel školy má mít průběžné informace o průběhu individuálního vzdělávání ve škole. Součástí pedagogických rad by měly být informace o průběhu konzultací i vzdělávání žáků v individuálním vzdělávání. Na hodnotících pedagogických radách v závěru každého pololetí pedagogická rada projedná vyhodnocení výsledků žáků zařazených do individuálního vzdělávání a zhodnocení průběhu individuálního vzdělávání. V případě potřeby přijímá ředitel opatření, která jsou součástí záznamu z jednání pedagogické rady. 
Česká školní inspekce 
Ministerstvo upozorňuje na úpravu § 174 školského zákona, kde byl za odstavec 2 vložen nový odstavec 3, který zní: „Pokud je místem, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3, obydlí a není dán souhlas toho, kdo v něm bydlí, se vstupem do něj, inspekční činnost podle odst. 2 proběhne ve škole, kam byl žák přijat k plnění školní docházky. V tomto případě Česká školní inspekce termín inspekční činnosti se zákonným zástupcem žáka dohodne, je-li to možné. Inspekční činnost probíhá i v tomto případě za přítomnosti a součinnosti osoby, která žáka vzdělává podle § 41 odst. 3 písm. c).“ 
Ministerstvo doporučuje, aby ředitel školy po dohodě s Českou školní inspekcí stanovil, kdo bude přítomen inspekční činnosti (např. zákonný zástupce, vzdělavatel, příp. jiná osoba – viz čl. 7 tohoto materiálu), a pokud nebude probíhat v místě poskytování individuálního vzdělávání, vyčlení k tomuto účelu prostory a pomůcky (podle § 41 odst. 10 školského zákona). 

6. Doporučení pro výuku některých vzdělávacích předmětů 
Doporučení pro výuku předmětů výchovného zaměření 
Je třeba vysvětlit vzdělavatelům, co je hlavním cílem výchovných předmětů. K těmto vyučovacím předmětům často nejsou k dispozici učebnice. Vzhledem k charakteru předmětů se musí škola předem dohodnout se vzdělavatelem na tom, jak budou prokazovány výsledky práce, znalosti a dovednosti žáka. Velkou roli zde hraje prezentační a dokumentační portfolio žáka. 
Portfolio žáka 
Žákovské portfolio je uspořádaný a komentovaný soubor vybraných materiálů, vznikajících během učení žáků. Portfolio není cílem učení žáků, ale prostředkem k němu. Důležité jsou proto činnosti, kterým se žáci v průběhu práce s portfoliem věnují, tj. především sbírání, třídění, průběžné reflektování a sebehodnocení, sdílení, prezentování a obhajování. I když je potřeba se sjednotit na základním smyslu a obsahu žákovského portfolia, je třeba ponechávat žákům zároveň dostatek prostoru pro projevení osobnosti, originality, tvořivosti a samostatnosti. 
Žákovi slouží portfolio k efektivnímu učení, k uvědomování si procesu učení, ke sledování vlastního úsilí a pokroku v učení, ke spolupodílení se na plánování dalšího učení a rozvoje osobnosti. Žákovské portfolio umožňuje dokumentovat a integrovat dosavadní vědomosti a dovednosti a jejich rozvoj. Výběrem a obhajobou svých nejúspěšnějších prací žákovi umožňuje spolupodílet se na hodnocení. Při práci s portfoliem může každý žák zažívat úspěch. Žákovské portfolio se stává funkčním nástrojem rozvoje a prokazování celé škály klíčových a oborových kompetencí. Zvláště umožňuje rozvíjet kompetence k sebereflexi a sebehodnocení. 
Učiteli slouží žákovské portfolio k realizaci výuky, ve které se žák sám, se svými vrstevníky i s učitelem, učí rozumět procesům svého učení i sám sobě a toto porozumění využívat k plánování dalších úkolů a strategií vlastního rozvoje, k přejímání spoluzodpovědnosti za své učení a rozvoj. Učiteli umožňuje vidět žákovo učení jako dlouhodobý proces, který je ovlivněn řadou faktorů, brát a vidět žáka jako osobnost v celé jeho komplexnosti. Práce s portfoliem umožňuje individualizovat a diferencovat učení žáků podle jejich možností, potřeb a zájmů. Portfolio je pro učitele zdrojem informací o žákově učení a jeho pokrocích a slouží k efektivnímu hodnocení. Žákovské portfolio slouží také rodičům především jako zdroj informací o pokrocích učení dítěte a příležitost ke vzájemnému sídlení jeho zážitků a úspěchů (1 Publikace nakladatelství Verlag Dashöfer Školní vzdělávací program krok za krokem (Kapitola 3/5.1.1, s. 1 - 3. Aktualizace červenec 2005), www.dashofer.cz/svp/?wa=25N07E7RV ). 
V základní škole je důležité rozlišit portfolio dokumentační, se kterým žáci pracují průběžně během celého školního roku, a portfolio prezentační (závěrečné, výběrové), které tvoří z pracovního portfolia na závěr určité etapy učení (v rámci individuálního vzdělávání na konci každého pololetí školního roku). Většinou každý žák tvoří jedno své portfolio zahrnující práce ze všech vzdělávacích oblastí a podporující komplexnost učení a rozvoje klíčových kompetencí. 
Portfolio individuálně vzdělávaného žáka může být dokumentační i prezentační. Škola může stanovit „povinný“ obsah zejména dokumentační části portfolia a ponechat na žákovi a vzdělavateli, čím se budou chtít dále prezentovat. Vzhledem k tomu, že při přezkoušení zejména výchovných předmětů hraje portfolio významnou roli, je vhodné, aby byl se vzdělavateli předem dojednán požadovaný obsah toho, co bude zapotřebí v rámci žákova portfolia předložit při hodnocení. Portfolio je vlastnictvím žáka. 
Tělesná výchova 
Při výuce tělesné výchovy je zapotřebí upozornit vzdělavatele, že i zde platí ŠVP a je třeba respektovat rozmanitost pohybových aktivit. Pokud vzdělavatel zvolí v rámci individuálního vzdělávání výuku tělesné výchovy např. formou sportovního kroužku nebo účasti ve sportovním klubu a jestliže vybrané druhy pohybových aktivit (sportů) některou složku vymezenou v ŠVP neobsahují, musí ji zajistit vzdělavatel (např. sportovní hry, gymnastika, atletika, úpolové sporty). 
Doporučení pro výuku cizích jazyků 
Pro výuku cizích jazyků je vhodné se vzdělavatelem (zákonným zástupcem) ještě před zařazením do individuálního vzdělávání projednat, jak bude tato část vzdělávání zajištěna. Je zapotřebí upozornit zejména na skutečnost, že na druhém stupni jsou již od určitého ročníku (dle ŠVP) požadovány dva cizí jazyky. 
Zákonní zástupci tuto výuku mohou řešit prostřednictvím vzdělavatele nebo jazykových kurzů, kam žáka přihlásí. Je zapotřebí upozornit zákonného zástupce (vzdělavatele) na to, aby si předem ověřil, jaký je obsah kurzu a zda je tento obsah v souladu s požadavky ŠVP. Při hodnocení žáka se nelze odvolávat na to, že se dané učivo žák v kurzu neučil. 

7. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami
 Na základě zprávy a doporučení školského poradenského zařízení je škola povinna individuálně vzdělávanému žákovi upravit podmínky vzdělávání formou individuálního vzdělávacího plánu (IVP) – lze stanovit odlišný obsah a rozsah učiva, lze nastavit jiné podmínky hodnocení žáka apod. Jsou-li odbornými posudky školského poradenského zařízení doporučeny některé specifické metody nebo formy vzdělávání, je důležité je zahrnout do individuálního vzdělávání. Za jejich respektování odpovídá zákonný zástupce. Pokud vzdělavatel nezná doporučené specifické metody práce s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), je zapotřebí, aby mu je pověřený pedagog školy vysvětlil. Vzhledem ke změně právní úpravy v části školského zákona (§ 16) věnované žákům se SVP bude škola postupovat i u žáků individuálně vzdělávaných podle aktuálně platné právní úpravy zákona a navazujících prováděcích předpisů. 

8. Hodnocení žáka zařazeného do individuálního vzdělávání 
(5) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. 
Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného obsahu vzdělávání, stanoveného školním vzdělávacím programem pro daný ročník. Organizaci zkoušek stanoví ředitel školy na začátku každého pololetí. Zkouška není komisionální. Je na řediteli školy, o jakém obsazení pedagogy rozhodne. K řádnému průběhu zkoušky stačí jeden pedagog, u nějž žák zkoušku vykoná. 
Časové období 
Ředitel školy na počátku každého pololetí rozhodne o časovém období, ve kterém bude přezkoušení probíhat. Časové období musí být tak dlouhé, aby bylo reálné provedení přezkoušení s ohledem na počet žáků v individuálním vzdělávání ve škole, na počet vyučovacích předmětů, ze kterých je zapotřebí žáky přezkoušet, a na individuální možnosti žáků. 
Na základě dohody mezi školou a zákonnými zástupci je možné také uplatnit průběžné hodnocení s tím, že pololetní zkoušky dle zákona proběhnou, ale do výsledku žáka za celé pololetí lze průběžné hodnocení zahrnout. Tato možnost je vítaná zejména u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, neboť sníží jednorázovou zátěž na konci pololetí. 
Konkrétní termíny 
Pro dané časové období pak jsou sjednávány konkrétní termíny přezkoušení. Termíny by měly vyhovovat oběma stranám – škole i zákonnému zástupci (příp. vzdělavateli). Pokud se dohodnout nelze, určí termíny ředitel školy.  
Přítomnost dalších osob při přezkoušení 
Při zkouškách může být dle rozhodnutí ředitele školy přítomen zákonný zástupce žáka, osoba vzdělávající žáka, zástupce školského poradenského zařízení, případně další osoba. Přítomnost zákonného zástupce (vzdělavatele) při samotném přezkoušení je věcí domluvy mezi školou a zákonným zástupcem (vzdělavatelem). Obecně není důvod bránit jejich přítomnosti, ale je třeba stanovit jasná pravidla. Je nepřípustné, aby přítomná osoba bez vyzvání pedagoga jakkoli zasahovala do průběhu zkoušky. Škola by měla postupovat jednotně pro všechny zařazené žáky. Výjimku tvoří žáci se SVP, jejichž zdravotní stav vyžaduje aktivní zapojení zákonného zástupce žáka nebo vzdělavatele, případně dalších osob. 
Formy přezkoušení
 - písemný test 
- písemná zkouška (např. diktát, doplňovací cvičení, slohová práce…) 
- ústní přezkoušení 
- předložení portfolia 
- předvedení praktických dovedností (např. z předmětů výchovného zaměření)
 - prezentace 
- rozhovor v  cizím jazyce
 - kombinace uvedených metod 
Pro přezkoušení žáka volí škola takové formy, které jí umožní objektivně zhodnotit znalosti a dovednosti žáka. Formy přezkoušení by měly být se zákonným zástupcem žáka projednány již při povolování individuálního vzdělávání. O závěrečném hodnocení rozhoduje pedagog. Vychází přitom z výsledků přezkoušení, případně z předložených materiálů dokládajících výsledky vzdělávání v žákovském portfoliu. Výsledky žáka přezkušující pedagog posuzuje s ohledem na dosažení očekávaných výstupů stanovených pro předmět a ročník v ŠVP. Při hodnocení se řídí „Pravidly pro hodnocení“, která jsou součástí školního řádu. Pokud vzdělavatel předkládá své závěrečné hodnocení žáka, učitel k němu může přihlédnout, ale není pro něj závazné. Při hodnocení individuálně vzdělávaného žáka na vysvědčení vychází ředitel školy z výsledků zkoušek. 
(6) Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. 
V případě, že zákonný zástupce žáka opakovaně omlouvá žáka z termínu zkoušky, může ředitel školy požádat o potvrzení důvodu nepřítomnosti od registrujícího lékaře pro děti a dorost, případně si vyžádat jiné úřední potvrzení, a to za podmínek stanovených ve školním řádu školy (viz § 50 odst. 1 školského zákona) – viz materiál ministerstva „Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách“, kapitola 4 (www.msmt.cz/file/33233_1_1/). 
(7) Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.
Při komisionálním přezkoušení je nutné postupovat podle § 22 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo upozorňuje, že na rozdíl od přezkoušení podle § 52 odst. 4 školského zákona zde není na přezkoušení zákonný nárok. Ředitel školy, popřípadě krajský úřad, proto nemusí žádosti o přezkoušení vyhovět. 
Hodnocení chování 
Hodnocení chování individuálně vzdělávaného žáka se neprovádí, protože na základě § 41 odst. 5 a 6 školského zákona se hodnotí na základě konání zkoušek zvládnutí příslušného učiva, nikoli chování. Chování hodnotí škola ve vztahu k dodržování školního řádu, což je v případě individuálního vzdělávání, které se 13 uskutečňuje mimo školu, nereálné a proti smyslu individuálního vzdělávání. Při vyplňování vysvědčení individuálně vzdělávaného žáka se proto kolonka pro hodnocení chování proškrtne. 

9. Zrušení povolení individuálního vzdělávání 
(8) Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání 
Rozhodnutí o zrušení individuálního vzdělávání je rozhodnutí správní (§ 165 odst. 2 písm. k)školského zákona), na které se v plném rozsahu vztahuje správní řád. Ředitel může zrušit povolení k individuálnímu vzdělávání jen z důvodů uvedených v § 41 odst. 8 školského zákona. Jiné důvody nelze použít. 
a) pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka 
V případě, že ředitel školy získá závažnou informaci o tom, že nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka v souladu s vydaným rozhodnutím o povolení individuálního vzdělávání, zahájí řízení o ukončení individuálního vzdělávání. 
Na základě zjištěných skutečností ředitel školy rozhodne buď o zastavení řízení (pokud jsou podmínky dostatečné), nebo o zrušení povolení individuálního vzdělávání (pokud nejsou podmínky dostatečné). V odůvodněných případech se doporučuje určit zákonným zástupcům přiměřenou lhůtu k nápravě. Proti tomuto rozhodnutí se dle § 81 odst. 1 správního řádu lze odvolat, a to dle § 83 odst. 1 správního řádu do 15 dnů ode dne jeho oznámení. Odvolání se podává u ředitele/ky školy a dle § 183 odst. 4 školského zákona o něm rozhoduje příslušný krajský úřad. Odvolání nemá odkladný účinek s ohledem na § 68 odst. 6 správního řádu. 
b) pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené tímto zákonem 
Jedná se např. o nepřítomnost žáka bez omluvy na přezkoušení, přičemž zákonný zástupce se školou nekomunikuje nebo o nerespektování školního vzdělávacího programu při individuálním vzdělávání. 
c) pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl 
Pojem „konec druhého pololetí“ je použit v obdobném kontextu jako v § 52 odst. 1 a 3 školského zákona a vztahuje se i na hodnocení v případném náhradním termínu nebo v opravné zkoušce. 
d) nelze-li žáka hodnotit způsobem uvedeným v odstavcích 4 a 5, nebo 
Toto ustanovení zahrnuje i případ, kdy žáka nelze hodnotit na konci 1. nebo 2. pololetí, a to ani v náhradním termínu podle § 41 odst. 5 školského zákona 
e) na žádost zákonného zástupce žáka 
Na žádost zákonného zástupce žáka zruší ředitel školy povolení individuální vzdělávání bez zbytečného odkladu (viz § 71 odst. 3 správního řádu). 

(9) Ředitel školy rozhodne o zrušení individuálního vzdělávání žáka nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a zároveň zařadí žáka do příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o zrušení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek. 
Pokud ředitel zruší povolení k individuálnímu vzdělávání, žák zůstává žákem školy. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí ředitele nemá odkladný účinek, musí žák do běžné formy vzdělávání ve škole nastoupit v den následujícím po dni, kterým bylo individuální vzdělávánízrušeno. Ředitel školy si musí být vědom toho, že žáci v individuálním vzdělávání jsou započteni nejen do kapacity školy, ale počty individuálně vzdělávaných žáků musí být zohledněny také v kapacitě příslušného ročníku. 
V souladu s § 74 odst. 1 správního řádu má odnětí odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí za následek předběžnou vykonatelnost rozhodnutí. To znamená, že právní účinky rozhodnutí, kterými jsou v daném případě zrušení individuálního vzdělávání a vznik povinnosti žáka plnit povinnou školní docházku v dané škole  běžným způsobem, nastávají již dnem jeho oznámení účastníkům řízení (§ 72 správního řádu), nikoliv až dnem právní moci. Právní moci nabývá rozhodnutí v okamžiku, kdy se proti rozhodnutí již nelze odvolat (například marným uplynutím lhůty pro odvolání nebo pokud je podané odvolání odvolacím orgánem zamítnuto). 
Pokud ředitel zruší povolení k individuálnímu vzdělávání během školního roku, musí požádat o zvýšení přiděleného finančního normativu na tohoto žáka příslušný krajský úřad. 

10. Výdaje spojené s individuálním vzděláváním 
(10) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb podle § 27 odst. 3 a 6, speciálních učebnic a speciálních didaktických a kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. 7 a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky. 
Učebnice a základní školní potřeby poskytuje škola žákovi v množství, druhu, typu a kvalitě, jako by mu byly poskytnuty při pravidelné školní docházce. 

11. Další informace a doporučení 
Žák má podle § 122 odst. 2 školského zákona nárok na školní stravování pouze po dobu svého pobytu ve škole. Individuálně vzdělávaný žák proto nemá nárok na školní stravování při vzdělávání mimo školu, pouze ve dnech pobytu ve škole při přezkoušení. 
V souladu s § 9 vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, může být účastníkem činnosti školní družiny nebo školního klubu žák základní školy, tedy i žák individuálně vzdělávaný. Na zájmové vzdělávání ve školní družině nebo školním klubu však obecně není právní nárok. Pokud je individuálně vzdělávaný žák účastníkem zájmového vzdělávání, podle § 122 odst. 2 školského zákona nemá nárok na školní stravování.
 Povinnosti podle § 22 odst. 3 školského zákona týkající se povinností žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků se vztahují také na zákonného zástupce individuálně vzdělávaného žáka, s výjimkami vyplývajícími z povahy individuálního vzdělávání.

Mgr. Václav Pícl                         
                                                                                                            náměstek  ministryně školství, mládeže a tělovýchovy 

Přílohy: 
Příloha č. 1 – Doporučený vzor rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání                                                          Příloha č. 2 – Doporučený vzor rozhodnutí o zrušení povolení individuálního vzdělávání                                             Příloha č. 3 – Doporučený postup pro ředitele škol při povolování individuálního vzdělávání                                   Příloha č. 4 – Doporučený vzor žádosti o povolení individuálního vzdělávání 

 Příloha č. 1 - Doporučený vzor žádosti o povolení individuálního vzdělávání
 VZOR 
                                                                                                           V...............            dne ...................
                     						       Č. j.: 
      Počet stran: 
ROZHODNUTÍ 
Ředitel/ka školy …………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
 (úplný název a údaje o škole, dále jen „škola“) 
jako správní orgán příslušný podle § 165 odst. 2 písm. k) ve spojení s § 31 odst. 2 a 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozhodl/a v řízení o povolení individuálního vzdělávání žákyni/žákovi školy ………………………………………………………………………………………………………………………………… 
(úplné jméno a identifikační údaje dle § 37 odst. 2 správního řádu), 
t a k t o : 
povoluje se individuální vzdělávání
 žákyni/žákovi ………………………………………………………………………………., narozené/mu …………………………………, trvale bytem ……………………………………………………………………………………………………….………………………………………, na dobu od …………………………………. do …………………………………. 
Odůvodnění 
Náležitosti odůvodnění stanovuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 68 odst. 3. Z odůvodnění musí naprosto přesně vyplývat, jak bylo řízení zahájeno, jak bylo vedeno, kdo co tvrdil apod. Současně bude nutné uvést, na základě jakých důkazů správní orgán rozhodl, jak se vypořádal s tvrzením účastníků řízení apod. Odůvodnění musí být přesvědčivé, musí se vztahovat se ke konkrétnímu případu a k § 41 školského zákona. 
Poučení 
Proti tomuto rozhodnutí se dle § 81 odst. 1 správního řádu lze odvolat, a to dle § 83 odst. 1 správního řádu do 15 dnů ode dne jeho oznámení. Odvolání se podává u ředitele školy a dle § 183 odst. 4 školského zákona o něm rozhoduje Krajský úřad……………………………………………………………………….          
                                                                                                                                ..........................................................                                                                                                               
                                                                                                                               podpis ředitele/lky , otisk razítka školy 

Rozdělovník: 
1. zákonný zástupce žáka 
2. škola 
Vypraveno dne: 


Příloha č. 2 - Doporučený vzor žádosti o zrušení povolení individuálního vzdělávání 
VZOR 
V.............. dne................
Č. j.: 
Počet stran: 
ROZHODNUTÍ 
Ředitel/ka školy 
	..........................................................................................................................................................................
(úplný název a údaje o škole, dále jen „škola“)
 jako správní orgán příslušný podle § 165 odst. 2 písm. k) ve spojení s § 31 odst. 2 a 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 
(školský zákon), 
ve znění pozdějších předpisů, rozhodl/a v řízení o zrušení povolení individuálního vzdělávání žákyni/žákovi školy
………………………………………………………………………………………………………………………………… 
(úplné jméno a identifikační údaje dle § 37 odst. 2 správního řádu), 
t a k t o: 
zrušuje se povolení individuálního vzdělávání 
žákyni/žákovi ……………………………………………………………………………………., narozené/mu …………………………….…, trvale bytem ……………………………………………………………………………………………………….………………………………………… 
Odůvodnění
 Zrušení povolení individuálního vzdělávání je vydáno na základě zjištění, že ………………………………………………… (přesně popsat, jak bylo řízení zahájeno, vedeno, kdo je účastník řízení, jakým jednáním naplnil podmínky pro zrušení povolení individuálního vzdělávání; současně bude nutné uvést, na základě jakých důkazů správní orgán rozhodl, jak se vypořádal s tvrzením účastníků řízení apod.)
 Poučení 
Proti tomuto rozhodnutí se dle § 81 odst. 1 správního řádu lze odvolat, a to dle § 83 odst. 1 správního řádu do 15 dnů ode dne jeho oznámení. Odvolání se podává u ředitele/ky školy a dle § 183 odst. 4 školského zákona o něm rozhoduje Krajský úřad…………………………………………………………………………………...………
 Odvolání nemá odkladný účinek. 
……………………………………………………………… 
podpis ředitele/lky otisk razítka školy 
Rozdělovník: 
1. zákonný zástupce žáka 
2. škola 	
Vypraveno dne: 

 Příloha č. 3 
Doporučený postup pro ředitele škol při povolování individuálního vzdělávání
 1. každá škola je povinna umožnit individuální vzdělávání na 1. i 2. stupni ZŠ, pokud jsou zajištěny podmínky stanovené § 41 školského zákona); 
2. rozhovor se zákonnými zástupci včetně poskytnutí informace, jaké náležitosti má obsahovat žádost o povolení individuálního vzdělávání; zjištění, zda vzdělavatelé budou potřebovat konzultace a zda mají zájem o zájmové vzdělávání (školní družina, školní klub); 
3. přijetí žádosti o povolení individuálního vzdělávání a kontrola, zda obsahuje všechny náležitosti; 
4. (případné zjištění podmínek pro individuální vzdělávání v předpokládaném místě poskytovaného vzdělávání ve spolupráci s OSPOD); 
5. rozhodnutí ředitele o povolení individuálního vzdělávání ve správním řízení 
6. při kladném vyřízení žádosti následuje další postup: 
7. příprava školy (viz str. 2 a 3 tohoto materiálu); 
8. stanovení konkrétních opatření pro přezkoušení ve škole, včetně konkrétních termínů a metod přezkoušení; 
9. seznámení zákonných zástupců (příp. vzdělavatele) s konkrétními postupy, zásadami komunikace a dalšími náležitostmi týkajícími se individuálního vzdělávání; 
10. (případné podepsání dohody o individuálním vzdělávání žáka se zákonnými zástupci, pokud se tak ředitel školy a zákonní zástupci dohodnou); 
11. seznámení vzdělavatelů s doporučenými specifickými metodami práce s žákem se SVP na základě doporučení školského poradenského zařízení; 
12. poskytnutí informace vzdělavateli o dostupnosti školního vzdělávacího programu školy; 
13. poskytnutí učebnic a základních školních potřeb pro individuální vzdělávání, a to ve stejném rozsahu jako u ostatních žáků stejného ročníku; 
14. zajištění náležitostí týkajících se případného šetření České školní inspekce – zajištění prostor a pomůcek (podle § 41 odst. 10 školského zákona) při inspekčním šetření v rámci individuálního vzdělávání podle § 174 odst. 3 školského zákona. 
V závorce jsou uvedeny činnosti, které ředitel školy provede podle svého uvážení (bod 4 a 10). 


Příloha č. 4 – Doporučený vzor žádosti o povolení individuálního vzdělávání 
Ředitelství školy 							Pan/paní 
……………………………………………………… 					……………………………………………………… ………………………………………………………					……………………………………………………… 
………………………………………………………					………………………………………………………




Žádost o povolení individuálního vzdělávání 
Název a adresa školy, které je žádost adresována
Jméno, příjmení a adresa zákonného zástupce, 
který podává žádost
Jméno a příjmení žáka, který má být individuálně vzděláván	
	
	
Místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště	
Rodné číslo žáka	
Důvody pro individuální vzdělávání žáka
Uvedení období, ročníku, pololetí, kdy má být žák 
individuálně vzděláván	
	
Popis prostorového a materiálně technického 
zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví 
individuálně vzdělávaného žáka	
Další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka
Poznámka	
	

…………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………… 
jméno a příjmení zákonného zástupce				 podpis zákonného zástupce 

V ……………………………………………………………..………………. dne ………………………………………………………

 Přílohy:
 1. Doklad osvědčující splnění podmínky o vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat 
2. Seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1 školského zákona 
3. Vyjádření školského poradenského zařízení

Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2021/2022
Výroční zpráva České školní inspekce

Individuální vzdělávání žáka (tzv. domácí vzdělávání) 
Školský zákon pojímá individuální vzdělávání jako jiný, zcela výjimečný způsob plnění povinné školní docházky, který se uskutečňuje bez pravidelné účasti žáka ve škole. Pro jeho povolení musí být mimo jiné dány závažné důvody. Mezi nejčastějšími důvody uváděnými rodiči je zdravotní stav žáka, který nedovoluje pravidelnou řádnou docházku do školy, časté pracovní cesty zákonných zástupců a jejich rodiny, potíže žáků různého charakteru (konflikty žák–učitel, šikana žáka, stres ze školy), speciální vzdělávací potřeby (SVP) nebo mimořádné nadání žáka (nevyhovující tempo nebo metody a formy vzdělávání). 
Současná legislativní úprava umožňuje individuální vzdělávání na 1. i 2. stupni ZŠ (§ 41 školského zákona). Od 1. 9. 2017 je individuální vzdělávání v odůvodněných případech jednou z možných forem plnění také povinného předškolního vzdělávání (§ 34 b školského zákona), kde může probíhat po celý školní rok nebo jen po určitou část školního roku. V případě plánovaného individuálního vzdělávání po převažující část školního roku je zákonný zástupce dítěte povinen tuto skutečnost oznámit řediteli MŠ, kam je dítě zapsáno, nejpozději tři měsíce před počátkem školního roku, kdy se má dítě povinně vzdělávat. 
O povolení individuálního vzdělávání žáka na 1. a 2. stupni ZŠ rozhoduje pouze ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání je rozhodnutí správní, na které se v plném rozsahu vztahuje správní řád. 
Vzdělávání v rámci individuálního vzdělávání se realizuje podle školního vzdělávacího programu (ŠVP) školy, ve které je žák přijat k plnění povinné školní docházky. Je závazný pro žáky i jejich vzdělavatele. Škola poskytne pro individuální vzdělávání kompletní sadu učebnic a základní školní potřeby, které používají žáci odpovídajícího ročníku v dané škole. Individuálně vzdělávaný žák koná každé pololetí zkoušky z příslušného učiva ve škole, kam byl přijat k plnění povinné školní docházky. Osoba, která bude vzdělávat žáka 1. stupně ZŠ, musí dle školského zákona získat alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, a jedná-li se o žáka 2. stupně ZŠ, pak musí získat vysokoškolské vzdělání.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H137 — Komisionální přezkoušení v základním vzdělávání

Komisionální přezkoušení v základním vzdělávání

§ 41 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Individuální vzdělávání žáka
(7) Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.

§ 52 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

§ 53 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

§ 22 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Komisionální přezkoušení
(1) Komisi pro komisionální přezkoušení (§ 52 odst. 4 školského zákona) (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
(2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
(4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
(5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
(6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
(7) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku (§ 53 školského zákona).

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 
 
6.4 Komisionální přezkoušení při pochybnostech o správnosti hodnocení 
Rozhodne-li komise pro komisionální přezkoušení žáka při pochybnostech zákonného zástupce žáka o správnosti hodnocení v jednotlivých předmětech (§ 52 odst. 4 školského zákona a § 22 vyhlášky) o změně hodnocení, vydá se žákovi nové vysvědčení. Jako datum vydání vysvědčení se uvede datum, kdy je nové vysvědčení za dané pololetí opatřeno posledním podpisem, zpravidla podpisem ředitele/ředitelky školy. 

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H140 — Komisionální zkoušky v základním uměleckém vzdělávání

Komisionální zkoušky v základním uměleckém vzdělávání

§ 6 vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Komisionální zkoušky
(1) Komisionální zkoušky se konají:
a) při přijímání uchazečů ke vzdělávání,
b) při postupových zkouškách podle § 4 odst. 1,
c) při závěrečných zkouškách na konci základního studia I. a II. stupně, studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studia pro dospělé,
d) při přijímání do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin,
e) při přeřazení nadaného nebo mimořádně nadaného žáka do některého vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku nebo ročníků podle § 4 odst. 2 a
f) při opravných zkouškách.
 (2) Zkušební komise je nejméně tříčlenná, přičemž většina členů zkušební komise musí být odborníky příslušného předmětu nebo uměleckého oboru. Členy komise jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel. O hodnocení zkoušky rozhoduje komise většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

§ 4 vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Postup žáka do vyššího ročníku a opakování ročníku
(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm prospěl(a) nebo prospěl(a) s vyznamenáním a úspěšně vykonal postupovou zkoušku, pokud tak stanoví školní vzdělávací program.

(2) Nadaného nebo mimořádně nadaného žáka lze na konci prvního pololetí nebo na konci druhého pololetí přeřadit do některého z vyšších ročníků bez absolvování předchozího ročníku či ročníků, a to po úspěšném vykonání postupových zkoušek ze všech povinných předmětů.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H168 — Kritéria pro přijetí do základní školy

Kritéria pro přijetí do základní školy

§ 3a vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Organizace a průběh zápisu k povinné školní docházce
(1) Součástí zápisu k povinné školní docházce (dále jen „zápis“) může být neformální část, pokud s tím souhlasí zákonný zástupce dítěte.
(2) Neformální část zápisu je zaměřena na motivaci dítěte pro školní docházku a seznámení s prostředím školy.
(3) Neformální část trvá nejvýše 30 minut.
(4) Škola před zahájením zápisu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace k organizaci a průběhu zápisu, které obsahují kritéria pro přijímání žáků, počet žáků, které je možné přijmout, termín pro podání žádosti, popis neformální části zápisu, koná-li se, a popřípadě další údaje.
(5) Škola, kterou nezřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, může v kritériích pro přijímání žáků stanovit požadavek přítomnosti dítěte u zápisu.

STANOVISKO MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY KE KRITÉRIÍM PŘIJÍMÁNÍ K ZÁKLADNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLY, KTERÉ JSOU ZŘÍZENY SOUKROMÝM NEBO CÍRKEVNÍM ZŘIZOVATELEM

PRÁVNÍ ÚPRAVA
STANOVISKO MŠMT KE KRITÉRIÍM PRO PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH SOUKROMÝCH A CÍRKEVNÍCH ZŘIZOVATELŮ
1. Kritérium věku dítěte, resp. konkrétního data narození dítěte
2. Kritérium místa trvalého pobytu dítěte v obci
3. Kritérium vzdálenosti místa (trvalého) bydliště dítěte od školy
4. Kritérium splnění předpokladů ke vzdělávání podle daného ŠVP
5. Kritérium sourozence ve škole
6. Kritérium, že uchazeč je dítětem zaměstnance
7. Kritérium příslušnosti dítěte či rodiče k církvi nebo náboženské společnosti
8. Kritérium sociální potřebnosti
9. Kritérium pořadí přijetí přihlášky, zaregistrování dítěte v elektronickém registračním systému, podání žádosti o přijetí před 1. dubnem daného kalendářního roku apod.
10. Losování

Sborník stanovisek veřejného ochránce práv 23 (Školství), rok 2021

1. PŘIJÍMÁNÍ DO ZÁKLADNÍCH ŠKOL 
Na ochránce se často obracejí rodiče dětí, které nebyly přijaty do vybrané základní školy. Ochránce se proto v minulosti zabýval kritérii pro přijímání žáků k povinné školní docházce, účelovým přehlašováním místa trvalého pobytu do školského obvodu vybrané školy (tzv. spádovou turistikou), předčasným přijetím žáka do ZŠ v pěti letech a neshodami rodičů, do které školy dítě zapsat.
Školský zákon zná pouze jedno přednostní kritérium pro přijetí do ZŠ – místo trvalého pobytu ve školském obvodu (Ustanovení § 36 odst. 7 školského zákona). Ředitel či ředitelka základní školy musejí přednostně přijmout spádové žáky do výše povoleného počtu žáků školy uvedené ve školském rejstříku. Vyhláška o základním vzdělávání nicméně předvídá (bez bližší specifikace) existenci i dalších kritérií (Ustanovení § 3a odst. 7 vyhlášky o základním vzdělávání). A stanovuje, že kritéria mají být zveřejněna ještě před zápisy. I pro základní školy platí závěry Nejvyššího správního soudu ve vztahu ke kritériím pro přijetí k předškolnímu vzdělávání – kritéria mají být předem stanovená, rovně uplatňovaná, logická a nediskriminační (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 4. 2013, čj. 7 Ans 21/2012-22).
MŠMT k organizaci zápisů
Pro větší přehled vydalo ministerstvo školství metodickou informaci k organizaci zápisů.57 V té zdůrazňuje, že obec má povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky pro všechny své děti – občany obce (MŠMT. Informace k organizaci zápisů k povinné školní docházce). Pokud škola nemá kapacitu na přijetí všech spádových dětí, je na odpovědnosti obce, aby zajistila místo v jiné škole. Například tím, že uzavře dohodu s jinou obcí o docházce dětí do její školy. Ve vztahu ke kritériím ministerstvo v metodice výslovně odrazuje od použití některých z nich:
„Při rozhodování o přijetí nelze využít kritéria jako např. výsledek testu školní zralosti, členství ve sportovním klubu spolupracujícím se školou, pořadí přihlášky, vzdálenost bydliště dítěte od školy, bezproblémový sourozenec, dítě navštěvující mateřskou školu při dané základní škole či přípravnou třídu této školy z důvodu možné diskriminace a nerovného přístupu při přijímání.“
Metodika ministerstva je v tomto ohledu přísnější než doporučení ochránce. Ochránce za určitých okolností připouští například upřednostnění dítěte, které navštěvovalo mateřskou školu či přípravnou třídu při dané základní škole. Obrázek č. 2 znázorňuje ochráncem doporučený postup při přijímání žáků do základní školy.

Sborník stanovisek veřejného ochránce práv 23 (Školství), rok 2021

3. ROVNÝ PŘÍSTUP ŽÁKŮ K POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZCE

Právní věty: 
I. Kritéria, podle kterých bude ředitel/ka školy při rozhodování o (ne) přijetí k povinné školní docházce postupovat, musí stanovit v souladu se zásadou předvídatelnosti předem (§ 2 odst. 4 správního řádu). 
II. Přítomnost dítěte u zápisu je jeho právem, nikoliv povinností. 
III. Dítě s trvalým pobytem ve školském obvodu základní školy (tzv. spádové dítě) má přednostní právo na přijetí na tuto školu (§ 36 odst. 7 školského zákona). 
IV. Ředitel/ka školy nikdy nemůže přijmout nespádové dítě na úkor spádového dítěte.
V. Pokud ředitel/ka školy zvýhodní dítě podle výsledku testu školní zralosti, členství ve sportovním klubu spolupracujícím se školou nebo ohodnocení staršího sourozence jako bezproblémového, postupuje v rozporu s § 2 odst. 1 písm. a) školského zákona a § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona, jelikož cíl, který takové rozlišování sleduje, není legitimní. 
VI. Zvýhodnění dítěte podle pořadí přijetí jeho přihlášky či vzdálenosti bydliště dítěte od školy odporují zásadě procesní rovnosti účastníků správního řízení a smyslu školského zákona. 
VII. U dítěte s odkladem školní docházky existuje vyšší potřeba nástupu do základní školy. Ředitel/ka proto může při přijímání zvýhodnit spádové dítě s odloženou školní docházkou, jelikož rozdílné zacházení sleduje legitimní cíl a naplňuje podmínky přiměřenosti a nezbytnosti. 
VIII. Pokud počet spádových dětí u zápisu převyšuje kapacitu školy, může ředitel/ka použít další kritéria (přítomnost sourozence ve škole, docházka do mateřské školy při základní škole, sdílení alternativního pedagogického přístupu) jedině, pokud odmítnuté dítě může žádat o přijetí ještě v jiné škole, kde mu náleží právo na přednostní přijetí podle § 36 odst. 7 školského zákona. Pokud tomu tak není, není naplněna podmínka přiměřenosti, a rozlišování nelze považovat za přípustné

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H236 — Odklad povinné školní docházky

Odklad povinné školní docházky

§ 37 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Odklad povinné školní docházky
(1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 
a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a  
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a). 
(2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou. 
(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální.
(4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou. 
(5) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění.
Přechodné ustanovení:
1. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.
2. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.
Novela školského zákona č. 239/2025 Sb. — odkladová. Účinnost: od 1. 9. 2025

Změna § 37 školského zákona účinná od 1. 9. 2025  
Dosud:
Žádost o odklad PŠD byla podmíněna:
- doporučením školského poradenského zařízení a
- vyjádřením odborného lékaře nebo klinického psychologa.
Byla možná i dodatečná žádost během 1. pololetí.
Škola měla povinnost informovat rodiče a řešit další návaznosti (např. plnění PŠD).
Nově od 1. 9. 2025:
Odklad lze udělit pouze na základě doporučení školského poradenského zařízení.
Odborný lékař / psycholog již není vyžadován.
Odklad je možné udělit pouze v době zápisu (§ 36 odst. 4).
Ruší se možnost dodatečného odkladu v 1. pololetí.
Ruší se další povinnosti školy (informování rodičů o možnostech odkladu a informování o plnění PŠD po odkladu).
Toto nové znění odpovídá záměru tzv. odkladové novely, která má snížit počet odkladů a zjednodušit proces jejich udělování.
2. Změna § 37 školského zákona pro další školní roky  
Od školního roku 2026/2027 a dále dojde k zásadnímu zpřísnění pravidel pro odklad povinné školní docházky podle § 37 školského zákona. Cílem tzv. odkladové novely je omezit nadměrné využívání odkladů a místo toho zajistit dětem potřebnou podporu už při nástupu do první třídy.
Co se mění
Od školního roku 2026/2027 bude možné povolit odklad pouze tehdy, pokud zákonný zástupce doloží odborné posouzení školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC), které jednoznačně konstatuje nezpůsobilost dítěte zahájit školní docházku. Běžné doporučení již nebude postačovat. Posudek tedy musí výslovně uvádět, že dítě není schopné školní docházku zahájit.
Od školního roku 2027/2028 se tato úprava zachovává a zpřísněný režim odkladů zůstane trvale v platnosti. Odklad se tak stane skutečně výjimečným opatřením, určeným pouze dětem se zásadními problémy ve vývoji, nikoliv například z důvodu zralosti nebo pohodlí.
Dopady na základní školy
Základní školy budou při rozhodování o odkladu vycházet pouze z odborného posudku školského poradenského zařízení. Posudek od lékaře či psychologa bez vazby na poradnu už nebude dostatečný.
Zvýší se tedy význam spolupráce mezi základními školami, mateřskými školami a poradenskými zařízeními. Školy budou muset rozvíjet adaptační a podpůrná opatření pro děti, které za dřívějších podmínek mohly obdržet odklad.
Rovněž poroste potřeba včasné identifikace a podpory dětí v předškolním období, aby při nástupu do ZŠ dostaly dostatečnou pomoc – ať už formou asistenta pedagoga, podpůrných opatření, nebo přizpůsobených metod výuky.
Doporučení pro školy
1. Aktivně spolupracovat s mateřskými školami na včasné diagnostice dětí s rizikem školní nezralosti.
2. Informovat rodiče o nových pravidlech odkladů a jejich omezené možnosti.
3. Posílit kapacity pro podporu žáků v 1. ročníku – např. navýšit počet asistentů pedagoga, připravit adaptační režimy a využít nástroje podpory z RVP ZV.
4. Upravovat vnitřní dokumentaci školy, zejména školní řád a formuláře, podle aktuálního znění § 37.

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro školy na školní rok 2025/2026

4 Předškolní vzdělávání 

4.1   Nová pravidla pro odklady školní docházky 
K největším změnám v oblasti předškolního vzdělávání dochází zejména v souvislosti s omezením odkladů povinné školní docházky. Nejdůležitější změny týkající se předškolního vzdělávání, ke kterým dochází od 1. 9. 2025: 
• zápisy do mateřských škol budou nově probíhat od 15. března do 15. dubna, 
• začátek povinné školní docházky lze odložit nejvýše jednou, 
• ředitel mateřské školy bude řediteli základní školy předávat formulář s výsledky pedagogického diagnostikování, 
• povinnost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v případě odkladu povinné školní docházky (nejdříve u dětí účastných zápisu v roce 2026). 

Mateřské školy (resp. základní školy v případě přípravných tříd nebo základní školy speciální v případě přípravných stupňů) budou nově předávat základní škole, do které dítě nastupuje, výsledky pedagogického diagnostikování dítěte. Předávání bude probíhat v elektronické podobě. U dětí, které byly vzdělávány individuálně, předá mateřská škola zápis z ověření dosahování očekávaných výstupů dítěte. Pokud přechází dítě z předškolního do základního vzdělávání v rámci jedné právnické osoby, údaje z pedagogického diagnostikování ani ověření individuálního vzdělávání se nepředávají. 

5.1 Nová pravidla pro odklady školní docházky 
K největším změnám v oblasti základního vzdělávání dochází zejména v souvislosti s omezením odkladů povinné školní docházky. 

Pro povolování odkladů podle nové právní úpravy platí: 
• pro zápisy konané v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve 1. dubna 2020 postupuje podle školského zákona ve znění účinném do 31. srpna 2025; u dětí narozených před tímto datem se bude postupovat již podle nové úpravy. 
• pro zápisy konané v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve 1. července 2021 postupuje podle školského zákona ve znění účinném do 31. srpna 2025; u dětí narozených před tímto datem se bude postupovat již podle nové úpravy. 

Nejdůležitější změny týkající se základního vzdělávání, ke kterým dochází od 1. 9. 2025: 
• nový termín zápisu k povinné školní docházce v období od 15. ledna do 15. února, 
• odložení začátku povinné školní docházky nejvýše jednou, 
• zrušení dodatečných odkladů povinné školní docházky, 
• zákonný zástupce bude v žádosti o přijetí do základní školy uvádět, z které školy dítě přichází, 
• ředitel mateřské školy bude řediteli základní školy předávat formulář s výsledky pedagogického diagnostikování, 
• povinnost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v přípravné třídě ZŠ v případě odkladu povinné školní docházky (nejdříve u dětí účastných zápisu v roce 2026). 

MŠMT: Nejčastější dotazy k předškolnímu vzdělávání

Pokud dítě dostane rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání a současně je povolen odklad školní docházky, musí znovu o rok později k zápisu? Nebo je automaticky přijato na následující školní rok?
Pokud byl dítěti povolen odklad povinné školní docházky, nestává se žákem dané základní školy pro následující školní rok, ale zákonný zástupce dítěte musí opět následující rok k zápisu a požádat o přijetí k plnění povinné školní docházky. Může dítě zapsat i na jiné škole, než na které žádal původně. Dítě se osobně k zápisu dostavit nemusí.

METODICKÝ MATERIÁL MŠMT K ODKLADŮM POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZAJIŠTĚNÍ PLYNULÉHO PŘECHODU DÍTĚTE MEZI MATEŘSKOU A ZÁKLADNÍ ŠKOLOU 
PRO MATEŘSKÉ A ZÁKLADNÍ ŠKOLY

MŠMT, Praha, srpen 2025

Obsah 
1. Úvod a systémová opatření
2. Odklad povinné školní docházky
3. Plynulý přechod dítěte mezi mateřskou a základní školou
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy
Podpora v mateřských školách
Přípravné třídy
Přípravný stupeň základní školy speciální
4. Mateřské školy
Zápisy do mateřských škol
Screening školní zralosti v mateřských školách ze strany pedagogicko-psychologických poraden 
5. Základní školy 
Zápisy do základních škol, adaptační období a související aktivity
Asistent pedagoga v 1. ročníku 
Hodnocení v základním vzdělávání, individualizace a diferenciace vzdělávání
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 
Vzdělávání cizinců
Opakování prvního ročníku
6. Další vzdělávání pedagogických pracovníků a metodické materiály 

1. ÚVOD A SYSTÉMOVÁ OPATŘENÍ 

Přechod dítěte z mateřské do základní školy představuje jedno z klíčových období v jeho životě. Jde o významnou změnu nejen v oblasti vzdělávání, ale i v sociálním a emočním vývoji dítěte. Úspěšné zvládnutí tohoto přechodu může zásadně ovlivnit postoj dítěte ke škole i jeho další vzdělávací dráhu. Zajištění plynulého a úspěšného přechodu je proto jedním z klíčových úkolů vzdělávacího systému. 
Dlouhodobě je zaznamenáván trend, kdy je přibližně čtvrtině dětí udělen odklad povinné školní docházky (dále také „OŠD“). Tento vysoký podíl vedl k přesvědčení, že musí dojít na systémové úrovni ke změně v přístupu k odkladům povinné školní docházky a zaměření pozornosti na nabízení cílené a systematické podpory tak, aby mohlo být vzdělávání opravdu inkluzivní a v souladu s tímto přístupem byla škola připravena na vzdělávání heterogenních kolektivů. 
Vysoký podíl OŠD představuje problém především z následujících důvodů: 
1.	Zbytečné prodlužování předškolního období. Velkému počtu dětí je OŠD udělen bez závažných důvodů. To může vést k tomu, že děti tráví zbytečně dlouhou dobu v mateřské škole, i když jsou na základní školu připravené. 
2.	Zpomalení vývoje a motivace. Děti, které jsou pro školu vyzrálé, ale byl jim udělen OŠD, mohou být v mateřské škole méně motivované, protože už potřebují nové výzvy. To může negativně ovlivnit jejich další rozvoj a vztah ke vzdělávání. 
3.	Věková heterogenita v prvních ročnících základní školy. Děti přicházející do základní školy po OŠD jsou starší než jejich spolužáci, a to až o dva roky. To může vést k nerovnováze ve třídě, ztížené práci učitele, k problémům v navazování vztahů mezi žáky aj. 
4.	Škola má být připravená na žáky a přizpůsobit se jejich různým potřebám, ne naopak. 

Z výše uvedených důvodů dochází se základní účinností od 1. září 2025 (s výjimkami uvedenými v metodickém materiálu) ke změnám v přístupu k OŠD. 
Pedagogové v mateřských a základních školách mají důležitou úlohu v tomto procesu. Jejich úkolem je mj. kontinuálně vykonávat pedagogické diagnostikování, sledovat rozvoj dítěte, vytvářet základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, podporovat pravidelnou docházku dítěte do mateřské školy a usnadnit adaptaci žáka na nové prostředí, a to jak po stránce vzdělávací, tak i sociálně-emocionální. Školy mají vytvářet vstřícné a bezpečné prostředí se zajištěním individuálního přístupu a diferenciace vzdělávacího obsahu podle potřeb jednotlivých žáků. Důležité je v této souvislosti také průběžné vzdělávání pedagogů v oblasti školní zralosti, pedagogického diagnostikování, adaptace a podpory dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, reflexe vlastních postupů, sdílení zkušeností s kolegy a metodická podpora ze strany spádové pedagogicko-psychologické poradny (dále také „PPP”). 
Mezi klíčové nástroje změny v oblasti přístupu k odkladům povinné školní docházky a plynulého přechodu dětí mezi mateřskou a základní školou patří: 

Ve vztahu k mateřským školám: 
● Změna termínu zápisu do mateřské školy na 15. března až 15. dubna. 
● Screening školní zralosti (i v kontextu školní připravenosti) v mateřských školách k zajištění včasné identifikace potřeb dětí. 
● Individuální vzdělávací plán v případě odkladu povinné školní docházky. 
● Pilotáž modelu institucionalizace speciálních pedagogů v mateřských školách. 

Ve vztahu k základním školám: 
● Změna termínu zápisu do základní školy na 15. ledna až 15. února. 
● Zápis do 1. ročníku základní školy jako společenská událost. ● Adaptační období před zahájením školní docházky a v 1. ročníku základní školy a související aktivity. 
● Systémová podpora asistenta pedagoga ve třídách, ve kterých se vzdělává alespoň 15 žáků 1. ročníku základní školy (účinnost od 1. září 2026). 

● Financování psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách (účinnost od 1. ledna 2026). 
● Diferenciace a individualizace vzdělávání z pohledu užívaných metod a výukového tempa, a to vždy s ohledem na individuální dispozice a potřeby vzdělávaného žáka. 
● Zrušení dodatečných OŠD. 
● Omezení opakování 1. ročníku základní školy (účinnost od 1. září 2026). 
● Zrušení hodnocení známkou v 1. a 2. ročníku základní školy (účinnost od 1. září 2027, resp. 1. září 2028 v případě 2. ročníků). 

Ve vztahu k mateřským i základním školám: 
	Postupný náběh omezení OŠD a souběžná implementace souvisejících opatření, která zmírní nároky na základní školy v prvních letech po zavedení (v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025; v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025). 
	Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy. 
	Implementace revidovaných rámcových vzdělávacích programů. 
	Plošné proškolení pedagogů mateřských škol a učitelů 1. stupně základních škol v pedagogickém diagnostikování a vzdělávání heterogenních třídních kolektivů. 

Ve vztahu ke školským poradenským zařízením: 
	Pravidla pro diagnostiku školní zralosti pro školská poradenská zařízení. 
	Úprava financování školských poradenských zařízení – vytvoření ekonomického prostoru na intervenci (účinnost od 1. ledna 2027). 
	Nastavení spádovosti pedagogicko-psychologických poraden vůči mateřským, základním a středním školám za účelem jejich metodického vedení (účinnost od 1. ledna 2026). 

Tento metodický materiál je určen pedagogickým pracovníkům mateřských a základních škol. Každá kapitola zahrnuje legislativní část ve formě citace příslušných odstavců novely zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 239/2025 Sb.), k odkladům povinné školní docházky a zajištění plynulého přechodu dětí mezi mateřskou a základní školou. Další část zahrnuje související metodickou podporu. 
Metodický materiál zahrnuje: 
Informativní části (označené piktogramem I) – v těchto pasážích MŠMT informuje o některých zásadních skutečnostech. 
Doporučující části (označené piktogramem D) – v těchto pasážích MŠMT metodicky podporuje školy. 
Závazné části (označené piktogramem §) – v těchto pasážích MŠMT poskytuje informace o souvisejících závazných pravidlech vycházejících z platných právních předpisů, které v dané souvislosti považuje MŠMT za stěžejní.

2. ODKLAD POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY 

Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 37 
Odklad povinné školní docházky 
(1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením 
a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a 
b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a). 
(2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou. 
(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální. 
(4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou. 
(5) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího plnění. 
(6) Pokud ředitel školy, která není spádovou školou dítěte, rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové školy. 
Přechodná ustanovení stanoví, že omezení odkladů povinné školní docházky má postupný náběh, který je rozložen do 3 let. 
U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce: 
	a) v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025, 
	b) v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025. 

Metodická část 
OŠD může být v některých případech užitečný, ale není vždy nejlepším řešením. Při posuzování OŠD je vhodné směřovat především k tomu, aby dítě mohlo řádně nastoupit do 1. ročníku základní školy a pokračovat v dalším vzdělávání. Tím se snižuje riziko sociálních a věkových nerovností a předchází se zbytečnému setrvávání dítěte v předškolním vzdělávání. Systémová opatření (revize rámcových vzdělávacích programů, zrušení hodnocení známkou v 1. a 2. ročníku základní školy aj.) umožní žákovi dozrát v průběhu docházky do základní školy bez roční prodlevy, kterou by přinášel OŠD. 
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen „RVP ZV”) deklaruje osobnostně rozvojové pojetí vzdělávání na 1. stupni základní školy, které směřuje k individualizaci a diferenciaci. Dále ukládá povinnost nastavení adaptačního období. Metodická podpora k RVP ZV obsahuje doporučení týkající se průběhu vzdělávání v 1. a 2. ročníku základní školy. V něm je uvedeno zejména využívání vzdělávacích strategií shodných s předškolním vzděláváním. Modelové školní vzdělávací programy ukazují vhodné nastavení školních očekávaných výsledků učení, ze kterých je zřejmé snížení tlaku na výkon na počátku školní docházky. Toto odlehčení se týká všech vzdělávacích oblastí zaměřených na osvojování znalostí, především dokonalého zvládnutí techniky čtení a psaní a dovednosti počítání. 
Demonstrativní příklady, kdy by neměl být OŠD zpravidla možný: 
- Chronická onemocnění horních a dolních cest dýchacích 
- Diabetes 
- Epilepsie 
- Nedokončený vývoj řeči, dyslalie 
- Pracovní nezralost 
- Socio-emoční nezralost 
- Hyperaktivita 
- Poruchy pozornosti 
- Jiné životní podmínky – dítě z náhradní rodinné péče, dětského domova 
- Odlišné kulturní prostředí – cizinec, dítě s odlišným mateřským jazykem 
- Nerozvinuté jednotlivé percepce 
- Smyslové vady – vady zraku, sluchu, tělesná postižení (kromě kombinací se středním a těžkým mentálním postižením, popř. autismem) 
- Aspergerův syndrom/autismus bez významných intelektových poruch 

Důvodem OŠD nemůže být pouze situace v rodině – např. rodiče se rozvádějí, chtějí se stěhovat, není jasné, komu bude dítě svěřeno do péče, rodiče pobývají v zahraničí apod. 
Demonstrativní příklady, kdy by měl být OŠD zpravidla možný: 
- Středně těžké a těžké mentální postižení, souběžné postižení více vadami ve vazbě na mentální postižení nebo autismus 
- Závažný zdravotní stav (poúrazový/pooperační), infekční, autoimunitní, onkologická a chronická onemocnění aj. 
- Aktuálně probíhá (je naplánována nebo vznikne v průběhu školního roku potřeba) intenzívní léčba a dítě je omezeno v prezenční docházce do školy 

Ředitel základní školy rozhoduje o odkladu povinné školní docházky na základě písemné žádosti zákonného zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1 školského zákona. Písemná žádost zákonného zástupce musí být podložena dvěma dokumenty: 
● doporučujícím posouzením lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa; 
● doporučujícím posouzením školského poradenského zařízení. 

Pokud nebude žádost o odklad povinné školní docházky podložena doporučujícími posouzeními, ředitel základní školy může řízení o žádosti přerušit do doby, než bude dokumentace kompletní. Pokud nedojde k doplnění dokumentace, žádost bude zamítnuta. 
Doporučující posouzení školského poradenského zařízení k OŠD bude vydáno pouze na základě výsledků odborného posouzení školní zralosti dítěte ze strany školského poradenského zařízení a zhodnocení dopadů zdravotního stavu dítěte do vzdělávání podle doporučujícího posouzení lékaře/klinického psychologa, nikoliv na základě pouhého přání zákonných zástupců dítěte. 
Pokud je pro dítě, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, OŠD v jeho nejlepším zájmu, vydá školské poradenské zařízení společně s doporučujícím posouzením také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, pokud se dítě bude nadále vzdělávat v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy. A to především z důvodu zajištění maximální individualizované cílené podpory dítěte, kterému byl OŠD umožněn. Tento postup platí i v případě dětí vzdělávajících se individuálně, jako odborně nastavený podklad pro rozvoj dítěte.
Individuální vzdělávací plán nebude doporučován dítěti, jemuž bylo školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální. V případě, že dítě nenastoupí do přípravného stupně základní školy speciální a nemá vydané doporučení ke vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, bude mateřská škola neprodleně kontaktovat školské poradenské zařízení, které vydalo doporučující posouzení. 
a to nejpozději do 31. srpna. Tento termín je odvozen od skutečnosti, že do 1. září musí být rozhodnuto o ne/přijetí žáka k základnímu vzdělávání. Vhodné však je, aby základní škola obdržela doporučující posouzení co nejdříve. Zpravidla bude doporučující posouzení odesláno základní škole dříve, v souladu s legislativně stanovenými lhůtami. Obecně se poradenská služba začíná poskytovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří měsíců ode dne přijetí žádosti. Podmínkou poskytnutí poradenské služby je, že žadatel poskytl součinnost potřebnou k naplnění účelu poradenské služby (např. doložení všech potřebných podkladů). Při zpracování obsahu individuálního vzdělávacího plánu musí být vždy zohledněny potřeby dítěte v souladu s jeho zdravotním postižením nebo stavem. 

3. PLYNULÝ PŘECHOD DÍTĚTE MEZI MATEŘSKOU A ZÁKLADNÍ ŠKOLOU 

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání 
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen „RVP PV“) byl revidován a jeho nové znění je pro mateřské školy závazné od 1. 9. 2026. Zásadní v kontextu této metodiky jsou úpravy, které akcentují plynulý přechod dítěte do základní školy. Dále pak je kladen důraz na pedagogické diagnostikování, práci s diagnostickým portfoliem a obsah vzdělávání (vycházející ze života dítěte v období před vstupem do základní školy) ve formě flexibilně uspořádaných integrovaných bloků, které propojují všechny vzdělávací oblasti. 

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání 
Revidovaný RVP ZV, podle kterého školy mohou začít pracovat již od 1. 9. 2025 a závazný je, alespoň v 1. a 6. ročníku, od 1. 9. 2027, klade zejména v nejnižších ročnících důraz na eliminaci přehnaného tlaku na výkon žáků, individuální přístup ze strany učitelů a kvalitní práci s heterogenní třídou. 
Na počátku školní docházky učitelé navazují na úroveň klíčových kompetencí a základních gramotností dosaženou v předškolním vzdělávání s respektem k aktuálním potřebám a individuálním možnostem žáka. Nastavují adaptační období, které mu umožňuje postupně se přizpůsobit změně prostředí, přijímat povinnosti a výzvy v rámci nové sociální role žáka. Vzdělávání na 1. stupni základní školy vytváří svým osobnostně rozvojovým pojetím prostor pro posílení vztahu žáka ke škole, motivace k učení, pro podporu zájmů i nadání a včasnou podporu v případě speciálních vzdělávacích potřeb. 
Uzlový bod vyjádřený očekávanými výsledky učení je pro vzdělávací obory na prvním stupni stanoven na konec 5. ročníku, pro rozvoj základních gramotností (tedy čtenářské a pisatelské a logicko-matematické) na konec 3. ročníku. Tím je dán základní předpoklad k tomu, aby v 1. a 2. ročníku nedocházelo k nadměrnému stresování žáků nastavením pevné laťky společné pro všechny žáky, naopak je podpořen individuální přístup a respekt k individuálnímu vývoji každého žáka v tomto období.

Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z mateřské do základní školy 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 36a 
Předávání informací při zahájení povinné školní docházky 
(1) Ředitel školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte do 31. března, nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte, požádá ředitele školy podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) o předání výsledků pedagogického diagnostikování. 
(2) Ředitel podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) předá údaje řediteli školy do 30 dnů od doručení žádosti. Pokud je dítě individuálně vzděláváno podle § 34b, předá ředitel mateřské školy zápis z ověření podle § 34b odst. 3. 
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, způsob a formu předávání údajů podle odstavců 1 a 2. 

Metodická část 
Formulář v Příloze č. 4 novely vyhlášky č. 14/2005 Sb., účinné od 1. 9. 2025, slouží pro předávání informací z mateřské do základní školy, které nejsou zřízené pod jedním právním subjektem. Jako podklad pro vyplnění formuláře slouží diagnostické portfolio, které obsahuje informace o dítěti. Východiskem a zdrojem informací je pedagogické diagnostikování, které je mateřská škola povinna realizovat na základě RVP PV. Národní pedagogický institut ČR (dále jen „NPI ČR“) poskytuje v této oblasti mateřským školám metodickou podporu ve formě uceleného vzdělávacího programu Pedagogické diagnostikování v mateřské škole a metodických příruček Pedagogická diagnostika v mateřské škole a Pedagogické diagnostikování v mateřské škole s příklady inspirativní praxe. 
Pokud mateřská a základní škola spadají pod jeden právní subjekt, k předávání informací o pedagogickém diagnostikování dítěte dochází automaticky v rámci subjektu. 
Cílem není psát obsáhlá sdělení a podrobné informace, které mohou vést k „nálepkování” dítěte, ale poskytnout základní škole rychlý vhled do potřeb dítěte/žáka. Na základě uvedených informací může škola s předstihem rozdělovat žáky do jednotlivých tříd, promyslet personální obsazení, navázat komunikaci se zákonnými zástupci, případně upravit nastavení přípravného a adaptačního období v 1. ročníku základní školy. 
Formulář v Příloze č. 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb. slouží pro předávání informací z mateřské do základní školy o dítěti, které je vzděláváno individuálně. Ověřování individuálního vzdělávání probíhá dle metodiky MŠMT. 

Podpora v mateřských školách 
Mateřské školy hrají klíčovou roli v rané identifikaci a podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. V rámci systému podpůrných opatření je důležité, aby v případě, kdy jsou na základě pedagogického diagnostikování odhaleny možné speciální vzdělávací potřeby dítěte, aktivně využívaly podpůrná opatření prvního stupně, která umožňují pružně reagovat na individuální potřeby dítěte. 
V tomto procesu mohou využít podporu ze strany speciálního pedagoga nebo metodickou pomoc spádové pedagogicko-psychologické poradny. Aktuálně probíhá pilotní ověřování nastavení působení speciálních pedagogů v mateřských školách prostřednictvím výzvy Šablony pro MŠ a ZŠ II Operačního programu Jan Amos Komenský. 
Je vhodné vypracovat plán pedagogické podpory, který umožní systematické plánování a vyhodnocování podpůrných opatření; metodickou podporu k jeho zpracování poskytuje NPI ČR. Souhrn podpůrných opatření prvního stupně uvádí Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Obsah plánu pedagogické podpory stanovuje vyhláška č. 27/2016 Sb. Zahrnuje zejména popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, podpůrná opatření prvního stupně, stanovení cílů podpory a způsobu vyhodnocování naplňování plánu, zejména v situaci, kdy pro poskytování podpůrných opatření prvního stupně nepostačuje samotné zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb dítěte při vzdělávání. 
V rámci podpory je důležité přizpůsobit metody a formy práce tak, aby odpovídaly individuálním potřebám dítěte. Může jít např. o využívání vizuálních pomůcek, zkrácení nebo rozdělení úkolů, zapojení zážitkových forem učení. Klíčová je také úzká spolupráce se zákonnými zástupci, kteří by měli být pravidelně informováni o pokrocích dítěte a zapojováni do plánování podpory. 
Podpůrná opatření musí být průběžně vyhodnocována a upravována podle aktuálních potřeb dítěte. Pedagogický tým by také měl mít možnost se dále vzdělávat v oblasti inkluzivního vzdělávání a práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, aby mohl poskytovat kvalitní podporu každému dítěti. 
Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření prvního stupně mateřská škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Není-li tomu tak, doporučí zákonnému zástupci dítěte využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Do doby zahájení poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně na základě doporučení školského poradenského zařízení poskytuje mateřská škola podpůrná opatření prvního stupně. 
Podkladem k vyšetření ve školském poradenském zařízení je vyhodnocený plán pedagogické podpory, se kterým byli seznámeni zákonní zástupci dítěte. 
Obdobná podpora je poskytována i dětem v přípravných třídách či přípravných stupních. 

Přípravné třídy 
Přípravné třídy jsou určeny především dětem, kterým byl doporučen odklad povinné školní docházky s předpokladem vyrovnání jejich vývoje v kontextu posouzení jejich školní zralosti. O zařazení dítěte do přípravné třídy rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, podmínkou je doporučení školského poradenského zařízení. Vzdělávání v přípravné třídě probíhá podle RVP PV. 
Z důvodu změny přístupu k OŠD a předpokladu, že dojde k výraznému snížení počtu dětí s OŠD, je součástí novely školského zákona k plynulému přechodu dětí z mateřských do základních škol a snížení počtu OŠD také zrušení přípravných tříd k 1. 9. 2029. 

Přípravný stupeň základní školy speciální 
Dítě se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem může navštěvovat přípravný stupeň základní školy speciální, a to od školního roku, v němž dosáhne 5 let, nejdéle do školního roku, ve kterém zahájí povinnou školní docházku. Dítě lze zařadit do přípravného stupně i v průběhu školního roku. Vzdělávání v přípravném stupni trvá dle individuálního tempa, maximálně tři školní roky. Dítě zařazuje do třídy přípravného stupně základní školy speciální ředitel školy na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. 
Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální vychází z RVP PV. Zaměřuje se na rozvoj celé osobnosti dítěte s cílem jeho přípravy „pro život“ a uplatnění se v něm dle jeho schopností a možností. Pomocí speciálně pedagogických reedukačních, kompenzačních a rehabilitačních metod a postupů jsou zmírňovány a kompenzovány handicapy dětí. Cílem je dovést dítě na konci jeho předškolního období k tomu, aby v rozsahu svých osobních předpokladů a možností získalo přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost, základy kompetencí důležitých pro jeho další rozvoj a učení, pro zdravé sebevědomí a sebejistotu, schopnost přizpůsobit se životu ve skupině vrstevníků.

4. MATEŘSKÉ ŠKOLY 

Zápisy do mateřských škol 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 34 
Organizace předškolního vzdělávání 
(1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak. 
(2) Zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 2. května do 16. května od 15. března do 15. dubna. Termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. 

Metodická část 
V organizaci zápisů do mateřských škol dochází ke změně období, ve kterém probíhají. Dřívější termín byl zvolen z důvodu žádoucího prodloužení času pro administraci správního řízení. 
Mateřská škola od počátku docházky dítěte směřuje k naplňování očekávaných výsledků učení. V RVP PV je uvedeno, čeho dítě na konci předškolního vzdělávání zpravidla dosahuje. 
Je akcentována plynulost přechodu dítěte do základního vzdělávání, jsou respektovány individuální potřeby dítěte a voleny vhodné vzdělávací strategie. 

Screening školní zralosti v mateřských školách ze strany pedagogicko-psychologických poraden 
Metodická část 
Předpokládá se, že v mateřských školách bude ve větší míře probíhat screening předškolních dětí zaměřený na posouzení školní připravenosti ze strany pedagogicko-psychologických poraden. Screening bude forma metodické podpory pro pedagogy a zákonné zástupce, aby mohli cíleně pracovat s dětmi na rozvoji všech oblastí důležitých k plynulému přechodu do základní školy. 
Více informací ke screeningům zveřejní MŠMT v roce 2026.

5. ZÁKLADNÍ ŠKOLY 

Zápisy do základních škol, adaptační období a související aktivity 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 36 
Plnění povinnosti školní docházky 
(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen „povinná školní docházka“). 
(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11). 
(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. 
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede 
a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo jejímž přípravném stupni se dítě vzdělává, 
(znění účinné od 1. 9. 2029) 
c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo 
d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c). 
(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 3), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. 
(6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. 
(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte. 

Metodická část 
V RVP ZV je formulován požadavek nastavení adaptačního období v 1. ročníku základní školy. Jeho nastavení by mělo vycházet z RVP PV, zejména kapitoly Návaznost předškolního a základního vzdělávání, kde je popsáno, že dítě na konci předškolního vzdělávání zpravidla: 
- projevuje zájem o učení, objevování a poznávání světa kolem sebe; 
- poradí si v běžných situacích; 
- má osvojené základní sebeobslužné návyky; 
- vyjadřuje své potřeby; 
- pojmenuje své silné a slabé stránky, zájmy; 
- domluví se s ostatními, spolupracuje; 
- dodržuje základní společenská pravidla; 
- chová se ohleduplně k druhým; 
- adaptuje se na nové prostředí a přijímá změny. 

Adaptační období začíná již zápisem dětí do základní školy, který by měl být společenskou událostí, pokud se dítě účastní zápisu. Zápis má být pozitivním zážitkem pro dítě i zákonné zástupce, představení školy jako bezpečného a příjemného prostředí, kterého se není potřeba obávat. Inspiraci lze nalézt v metodické příručce Zápis do 1. ročníku základní školy jako společenská událost. 
Ustanovení § 3a vyhlášky o základním vzdělávání upřesňuje podmínky zápisu, především jeho motivační („společenské“) části. V žádném případě není žádoucí, aby v rámci zápisu probíhala „diagnostika“ dítěte. U škol veřejných zřizovatelů nesmí motivační část zápisu žádným způsobem vstupovat přímo do procesu přijímání dětí ke vzdělávání. Je možné také motivační část zápisu nahradit adaptační aktivitou konanou s časovým odstupem pouze pro přijaté děti. 
Změna termínu zápisu do zimního období umožňuje dříve ukončit správní řízení a organizovat akce pro přijaté děti a jejich rodiny již na jaře. Před nástupem dětí do 1. ročníku bývají kromě akcí realizovány třídní nebo individuální schůzky se zákonnými zástupci s budoucími učiteli 1. ročníku. Kromě organizačních informací může škola tyto příležitosti využít k navázání kontaktu s rodinami dětí. 
I zákonní zástupci mnohdy potřebují podporu, jak nejlépe zvládnout nástup dítěte do základní školy. Může jim pomoci infografika Jak můžete podpořit své dítě v prvních týdnech školní docházky. Pro učitele NPI ČR připravil vzdělávací program Adaptační období v 1. ročníku základní školy, metodickou příručku Adaptační období v 1. ročníku základní školy jako příležitost k usnadnění plynulého přechodu z předškolního do základního vzdělávání, webinář Plynulý přechod z MŠ do ZŠ – adaptační období v 1. ročníku ZŠ a další metodickou podporu.

Asistent pedagoga v 1. ročníku 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 46 
Organizace základního vzdělávání 
(1) Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36. 
(2) Základní vzdělávání v základní škole má 9 ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem. V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze zřídit základní školu, která nemá všechny ročníky. 
(3) Základní vzdělávání pro žáky uvedené v § 16 odst. 9, kteří se vzdělávají ve třídách nebo školách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem. 
(4) Ve třídě, ve které je zařazeno alespoň 15 žáků prvního ročníku základního vzdělávání, vykonává přímou pedagogickou činnost vedle učitele také asistent pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících. Věta první se nepoužije, jde-li o třídu nebo základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9, základní školu speciální, základní školu při školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo základní školu při zdravotnickém zařízení. 

Metodická část 
Asistent pedagoga bude financován prostřednictvím PHAmax, maximálního týdenního počtu hodin výuky zabezpečovaného vedle učitele asistentem pedagoga, a to v závislosti na počtu žáků prvního ročníku základního vzdělávání ve třídě. Nevztahuje se na třídu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školu speciální, základní školu při školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a základní školu při zdravotnickém zařízení. Počet žáků ve třídě je rozhodující k 30. 9. Změna počtu žáků v průběhu roku nemá vliv na financování. 
V souladu s dikcí § 46 odst. 4 školského zákona je přímá pedagogická činnost asistenta pedagoga ve třídě, v níž je zařazeno alespoň 15 žáků prvního ročníku základního vzdělávání, vyžadována. V případě, kdy ředitel základní školy prokazatelně nemůže činnost zajistit asistentem pedagoga s odbornou kvalifikací podle § 20 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. (tzn. minimálně se středním vzděláním s maturitní zkouškou, v případě nepedagogického zaměření zároveň s absolvovaným studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1), může v souladu s § 22 odst. 11 tohoto zákona po nezbytnou dobu zaměstnat pracovníka bez této kvalifikace. Tím není dotčena odpovědnost ředitele základní školy za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání. 
Asistent pedagoga poskytuje podporu učiteli při vzdělávání všech žáků třídy, přičemž postupuje podle pokynů učitele. Zásadní je v tomto ohledu nastavení efektivní spolupráce asistenta pedagoga a učitele. Pomoc v tomto procesu může např. metodická podpora Národního pedagogického institutu ČR. 
Od září 2025 bude také dostupný vzdělávací program pro asistenty pedagoga v 1. ročníku základní školy poskytovaný NPI ČR. 
Působení asistenta pedagoga v 1. ročníku základní školy by se mělo zaměřovat zejména na podporu učitele při vzdělávání heterogenních kolektivů, individualizaci, diferenciaci a organizaci vzdělávání, pomoc žákům při adaptaci na nové prostředí, pravidla a nároky, při soustředění, přípravě pomůcek, porozumění zadání, sebeobsluze, sociálním začleňování.
Nesmí však docházet k překračování kompetencí asistenta pedagoga. To znamená přebírání role učitele či poradenského pracovníka (vedení výuky bez přítomnosti učitele, diagnostikování, poskytování rad zákonným zástupcům), samostatné rozhodování o výuce bez konzultace s učitelem (změny zadání úkolů, upravování obsahu výuky, hodnocení žáků), udělování kázeňských opatření apod. V roce 2024 byl aktualizován Standard studia pedagogiky pro asistenty pedagoga, který může být díky svému kompetenčnímu pojetí vhodným vodítkem k nastavení činností asistenta pedagoga. 
Metodické vedení asistentů pedagoga ve škole zajišťuje speciální pedagog, případně výchovný poradce. Jejich činnost lze konzultovat se spádovou pedagogicko-psychologickou poradnou. 

Hodnocení v základním vzdělávání, individualizace a diferenciace vzdělávání 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 51 
(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 
(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 
(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 
(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. 
(5) Výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně. 
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů 
§ 15 (část) 
(...) 
(3) Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální, kdy je žák z chování a z jednotlivých vyučovacích předmětů hodnocen na základě posouzení míry naplnění předem stanovených kritérií. Konkrétní kritéria i vyjádření míry jejich naplnění stanoví ředitel školy v pravidlech hodnocení. 
(...) 

Metodická část 
Při výuce v heterogenní třídě je nezbytné důsledně zohledňovat individuální vzdělávací potřeby žáků. To znamená mimo jiné omezovat frontální výuku, transmisivní přístup (tj. předávání hotových poznatků), ale naopak je nutné využívat formativní a konstruktivistický přístup (tj. podporu vlastního učení žáků), osobnostně rozvojové pojetí vzdělávání a vnitřní diferenciaci vzdělávacích cílů, postupů, metod i výsledků učení. 
Z hlediska plánování výuky se uplatňují skupinové a kooperativní činnosti, badatelská výuka a místně zakotvené učení. Tyto metody podporují aktivní zapojení žáků a rozvoj jejich samostatnosti. Od školního roku 2027/2028 bude v 1. ročníku základní školy možné pouze slovní hodnocení a od následujícího školního roku 2028/2029 bude totéž platit i ve 2. ročníku základní školy. 
Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální. Povinnost hodnotit jinak než známkou se sice týká vysvědčení, ale takové hodnocení se předpokládá rovněž v průběhu celého školního roku. Kombinace slovního hodnocení na vysvědčení a průběžného známkování by z pedagogického hlediska nedávala smysl. 
Konkrétní podoba průběžného hodnocení není a nebude stanovena. Velkou chybou a popřením smyslu změny by bylo nahrazení známek zástupnými symboly (např. včelička = jednička). Důležitým předpokladem pro skutečně efektivní slovní či kriteriální hodnocení je osvojení a využívání formativního přístupu. 
Podrobnosti ke změnám hodnocení uvádí samostatná metodika1, která obsahuje také praktické návody a příklady inspirativní praxe. 

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 
Pojetí základního vzdělávání (nejen v 1. ročníku) je založeno na celkovém rozvoji osobnosti žáka, s respektem k věkovým specifikům dle poznatků vývojové psychologie. Nezastupitelnou úlohu má hned v počátku základního vzdělávání pedagogické diagnostikování žáků 1. ročníku, třídní učitel v adaptačním období stanoví pro žáky nejvhodnější vzdělávací strategie tak, aby se maximálně rozvíjel potenciál každého z nich. 
Nejdříve je vhodné u žáků s přetrvávajícími obtížemi ve vzdělávání (po ukončení adaptačního období) vypracovat plán pedagogické podpory, který umožní systematické plánování a vyhodnocování podpůrného opatření (více viz kapitola Podpora v mateřských školách). V procesu identifikace žáků s potřebou prvního stupně podpůrných opatření škola využije primárně podporu ze strany speciálního pedagoga nebo psychologa, případně pak metodickou pomoc spádové pedagogicko-psychologické poradny. 
Po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření 1. stupně základní škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění identifikovaných speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Není-li tomu tak, doporučí zákonnému zástupci žáka využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Do doby zahájení poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně na základě doporučení školského poradenského zařízení poskytuje žákovi podpůrná opatření prvního stupně. 
Doporučení školského poradenského zařízení je pro školu závazné. 
Podle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. mohou ve třídě, která není zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, vykonávat přímou pedagogickou činnost souběžně až 3 pedagogičtí pracovníci. 
V případě, kdy se ve třídě vzdělává vyšší počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a při výuce nepostačuje podpora učiteli ze strany asistenta pedagoga, je možné, aby ředitel školy využil PHmax (maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti) na financování tandemové výuky učitele a učitele s odbornou kvalifikací pro vykonávání přímé pedagogické činnosti ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „učitel-speciální pedagog”). Výhodou tohoto přístupu je, že dochází ke sdílení odpovědnosti mezi dvěma učiteli. Zatímco učitel se může soustředit na vedení třídy, učitel-speciální pedagog podporuje především žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, pomáhá učiteli s diferenciací vzdělávacího obsahu a individualizací vzdělávání. Je možné lépe reagovat na individuální potřeby žáků a zajišťovat plynulejší průběh výuky. Učitel-speciální pedagog může ve třídě působit např. jen na některé vyučovací předměty, podle potřeb žáků.
Výzvou může být nastavení efektivní spolupráce učitele a učitele-speciálního pedagoga. Tuto zkušenost lze však využít ke vzájemnému učení, předávání nových strategií, odborných znalostí, metod práce s různorodými skupinami žáků, sdílení náročných situací a vzájemnou podporu, možnost získat okamžitou zpětnou vazbu na vlastní práci a společně reflektovat, co funguje a co je třeba upravit. Metodickou podporu k nastavení spolupráce mohou poskytnout materiály NPI ČR. 

Vzdělávání cizinců 
Všichni cizinci, kteří plní povinnou školní docházku max. 24 měsíců (tzn. všichni, kteří jsou v 1. a 2. ročníku základní školy), mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu k začlenění do základního vzdělávání v rozsahu až 400 hodin ve škole určené krajským úřadem pro jazykovou přípravu. 
Účastnit jazykové přípravy v základní škole se mohou rovněž děti z přípravných tříd. Podmínky jsou upraveny v § 10 a 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Nárok na zařazení do skupiny budou mít od 1. 9. 2025 také žáci s českým občanstvím, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci. 
Jazyková příprava je důležitým předpokladem budoucí školní úspěšnosti. Při práci s žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka lze využívat Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání, jehož součástí jsou také vstupní orientační testy. Veškeré podrobnosti obsahuje Metodický materiál k zajišťování bezplatné jazykové přípravy. Je možné využívat podpůrných služeb NPI ČR – zejména bezplatné služby adaptačních koordinátorů, tlumočnické a překladatelské služby. 

Opakování prvního ročníku 
Legislativní rámec 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 
§ 52 
(1) Do vyššího ročníku postoupí žák 
a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí, 
b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo 
c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 
(...) 
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, a o žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7. Ředitel školy může povolit žákovi druhého až devátého ročníku na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. 
(7) Požádá-li o to zákonný zástupce, může ředitel školy povolit žákovi opakování prvního ročníku, pokud je žádost doložena obdobně doporučujícím posouzením podle § 37 odst. 1 písm. a) a b).

Metodická část 
Opakování 1. ročníku bude možné pouze v případě, že zdravotní stav žáka v průběhu 1. ročníku základního vzdělávání neumožňuje jeho účast ve vyučování a zákonný zástupce řediteli školy doloží doporučující posouzení lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa a doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení. 
Podmínky pro vydání doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení k opakování ročníku jsou stejné jako u OŠD. I v tomto případě školské poradenské zařízení vychází z doporučujícího posouzení lékaře. 
Jinak je možnost opakování 1. ročníku zakázána. Opakovat ročník z důvodu špatného prospěchu ve vzdělávání či proto, že žák neprospěl, je možné až ve 2. ročníku základní školy. 

6. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ A METODICKÉ MATERIÁLY 
NPI ČR poskytuje metodickou podporu mateřským i základním školám v různých formách. Proběhne také informační kampaň ve vztahu k rodičovské veřejnosti ze strany NPI ČR. 
Prostřednictvím krajských pracovišť NPI ČR mohou učitelé a ředitelé škol využívat nabídku vzdělávacích programů v prezenční formě realizované na krajském pracovišti i ve sborovnách. Do základní nabídky patří témata: pedagogické diagnostikování, vzdělávání heterogenních kolektivů, formativní přístup, efektivní komunikace se zákonnými zástupci. Další formou podpory jsou metodické příručky a infografiky.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H252 — Opakování ročníku v ZV

Opakování ročníku v základním vzdělávání

§ 52 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Do vyššího ročníku postoupí žák 
a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí, 
b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo 
c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, a o žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7. Ředitel školy může povolit žákovi druhého až devátého ročníku na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
(7) Požádá-li o to zákonný zástupce, může ředitel školy povolit žákovi opakování prvního ročníku, pokud je žádost doložena obdobně doporučujícím posouzením podle § 37 odst. 1 písm. a) a b).

1. § 52 odst. 1 platný od 1.9.2026
Novela (§ 52 odst. 1) přidává definici pro první ročník:
Nově umožňuje postoupit i žákům 1. ročníku bez ohledu na prospěch, i kdyby neprospěli, pokud:
- již jednou opakovali ročník (což ale první ročník nemá kde opakovat—jde o výjimku),
- nebo pokud není jinak povoleno opakování, či zůstává povinnost prospěchu pro ostatní ročníky.
Jinými slovy, novela vyjímá 1. ročník z obecné podmínky prospěchu: žáci se automaticky dostávají dál i bez prospěchu, pokud zákon nestanoví jinak (§ 52 odst. 6 výjimka).
2. § 52 odst. 6 platný od 1.9.2026
Upřesnění hranice pro opakování ročníku: Doplněním „druhého až devátého ročníku“ se jasně vylučuje první ročník ze systému opakování podle tohoto odstavce – pro něj platí jiná pravidla (§ 52/7), respektive může postupovat bez ohledu na prospěch.
Formální výjimka pro první ročník: V textu se vkládá zmínka o „žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7“, což znamená, že pro něj platí zvláštní režim – nemůže být opakován podle § 52/6, ale podle podmínek § 52/7 (např. výhradně na žádost zákonných zástupců a za specifických podmínek).
Zjednodušení posudkové dokumentace: Vyjmutím slova „odborného“ zůstává vyžadováno pouze lékařské doporučení – novela zjednodušuje administrativní požadavky a odbourává redundantní formality.
3. Změna v § 52 odst. 7 platný pro 1.9.2026
První ročník může být opakován na základě žádosti zákonných zástupců.
Materiálně se odkazuje na stejné doporučující posouzení PPP a lékaře, jak je požadováno u odkladů (§ 37/1).
Opakování není automatické – záleží na rozhodnutí ředitele školy a splnění formálních náležitostí.

§ 54 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
Ukončení základního vzdělávání
(2) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.
 
Časté otázky k plnění povinné školní docházky a základnímu vzdělávání, MŠMT 2. 10. 2012  

15. Ve třetím ročníku ZŠ je žák, který bude na konci školního roku hodnocen z jednoho předmětu stupněm nedostatečný. Musí tento žák dělat o prázdninách opravnou zkoušku nebo má rovnou opakovat ročník?
Možnost konání opravných zkoušek se týká žáků všech ročníků, tedy i na 1. stupni ZŠ. Podmínky pro konání opravných zkoušek jsou dané vyhláškou č. 48/2005 Sb., a to společně pro I. a II. stupeň.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H256 — Opravné zkoušky v ZV

Opravné zkoušky v základním vzdělávání

§ 53 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

§ 54 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
(2) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.

§ 22 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Komisionální přezkoušení
(1) Komisi pro komisionální přezkoušení (§ 52 odst. 4 školského zákona) (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
(2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
(4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
(5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
(6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
(7) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku (§ 53 školského zákona).

§ 23 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Opravná zkouška
(1) Komisi pro opravnou zkoušku (§ 53 odst. 2 školského zákona) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
(2) Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 2 až 6.

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 

6.5 Hodnocení žáka v náhradním termínu a po opravné zkoušce 
Podle § 51 odst. 1 školského zákona se žákovi každé pololetí vydává vysvědčení. Toto ustanovení je dále konkretizováno v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, podle kterého se vysvědčení předává v posledním vyučovacím dnu období školního vyučování. 
Pokud ředitel/ředitelka školy určil/určila pro hodnocení žáka náhradní termín (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), je žákovi na konci pololetí vydáno vysvědčení. V předmětech, ve kterých žák bude hodnocen v náhradním termínu, se na vysvědčení vydaném na konci pololetí vyplní ”nehodnocen” nebo „nehodnocena“. V rubrice „Celkové hodnocení“ se na konci 1. pololetí uvede „nehodnocen” nebo „nehodnocena“ a na konci 2. pololetí „neprospěl“ nebo „neprospěla“. V 1. pololetí je možné žákovi vydat výpis z vysvědčení. Po hodnocení v náhradním termínu je žákovi vydáno nové vysvědčení. 
Pokud žák koná v souladu s § 53 školského zákona opravné zkoušky, vydá mu škola na konci 2. pololetí vysvědčení. Po vykonání opravných zkoušek je žákovi vydáno nové vysvědčení, a to i v případě, že se hodnocení z předmětů, ze kterých žák konal opravné zkoušky, nezměnilo. Pokud se žák k opravným zkouškám nedostaví, nové vysvědčení mu vydáno nebude. Na vysvědčení vydané po opravných zkouškách se uvádí hodnocení za 1. i 2. pololetí. Pouze v případě, že vysvědčení v 1. pololetí vydávala jiná škola, bude uvedeno hodnocení pouze za 2. pololetí. 
Je-li žákovi po hodnocení v náhradním termínu nebo po opravné zkoušce vydáno nové vysvědčení, pak předchozí vysvědčení vydané na konci pololetí žák škole nevrací. 
Pokud žák v době od konce pololetí do stanoveného termínu náhradního hodnocení nebo opravné zkoušky přestoupí na jinou školu, vydá vysvědčení škola, kam žák přestoupil. Postupuje se přitom podle části 4.2. 

Časté otázky k plnění povinné školní docházky a základnímu vzdělávání, MŠMT 2. 10. 2012  

15. Ve třetím ročníku ZŠ je žák, který bude na konci školního roku hodnocen z jednoho předmětu stupněm nedostatečný. Musí tento žák dělat o prázdninách opravnou zkoušku nebo má rovnou opakovat ročník?
Možnost konání opravných zkoušek se týká žáků všech ročníků, tedy i na 1. stupni ZŠ. Podmínky pro konání opravných zkoušek jsou dané vyhláškou č. 48/2005 Sb., a to společně pro I. a II. stupeň.

16. Žák byl na konci 2. pololetí hodnocen z předmětu Anglický jazyk stupněm nedostatečný. Konal opravnou zkoušku a komise ohodnotila žákův výkon stupněm dobrý. Jaká známka bude uvedena na vysvědčení?
Na vysvědčení se uvádí vždy takový stupeň hodnocení, kterého žák dosáhne při opravné zkoušce. V tomto případě bude na vysvědčení uveden stupeň dobrý.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H328 — Postup do vyššího ročníku v ZV

Postup do vyššího ročníku v základním vzdělávání

§ 52 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 
(1) Do vyššího ročníku postoupí žák 
a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí, 
b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo 
c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, a o žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7. Ředitel školy může povolit žákovi druhého až devátého ročníku na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
(7) Požádá-li o to zákonný zástupce, může ředitel školy povolit žákovi opakování prvního ročníku, pokud je žádost doložena obdobně doporučujícím posouzením podle § 37 odst. 1 písm. a) a b).

Výklad
1. § 52 odst. 1 platný od 1.9.2026
Novela (§ 52 odst. 1) přidává definici pro první ročník:
Nově umožňuje postoupit i žákům 1. ročníku bez ohledu na prospěch, i kdyby neprospěli, pokud:
- již jednou opakovali ročník (což ale první ročník nemá kde opakovat—jde o výjimku),
- nebo pokud není jinak povoleno opakování, či zůstává povinnost prospěchu pro ostatní ročníky.
Jinými slovy, novela vyjímá 1. ročník z obecné podmínky prospěchu: žáci se automaticky dostávají dál i bez prospěchu, pokud zákon nestanoví jinak (§ 52 odst. 6 výjimka).
2. § 52 odst. 6 platný od 1.9.2026
Upřesnění hranice pro opakování ročníku: Doplněním „druhého až devátého ročníku“ se jasně vylučuje první ročník ze systému opakování podle tohoto odstavce – pro něj platí jiná pravidla (§ 52/7), respektive může postupovat bez ohledu na prospěch.
Formální výjimka pro první ročník: V textu se vkládá zmínka o „žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou v odstavci 7“, což znamená, že pro něj platí zvláštní režim – nemůže být opakován podle § 52/6, ale podle podmínek § 52/7 (např. výhradně na žádost zákonných zástupců a za specifických podmínek).
Zjednodušení posudkové dokumentace: Vyjmutím slova „odborného“ zůstává vyžadováno pouze lékařské doporučení – novela zjednodušuje administrativní požadavky a odbourává redundantní formality.
3. Změna v § 52 odst. 7 platný pro 1.9.2026
První ročník může být opakován na základě žádosti zákonných zástupců.
Materiálně se odkazuje na stejné doporučující posouzení PPP a lékaře, jak je požadováno u odkladů (§ 37/1).
Opakování není automatické – záleží na rozhodnutí ředitele školy a splnění formálních náležitostí.

§ 53 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
START HESLO
U02B02H332 — Povinná školní docházka

Povinná školní docházka
 
§ 36 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Plnění povinnosti školní docházky
(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen "povinná školní docházka").
(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11).
(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede 
a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno, 
b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává, 
c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo 
d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c).
(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 3 a 4), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
(6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.
(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.

§ 36a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů

Předávání informací při zahájení povinné školní docházky
(1) Ředitel školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte do 31. března, nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte, požádá ředitele školy podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) o předání výsledků pedagogického diagnostikování. 
(2) Ředitel podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) předá údaje řediteli školy do 30 dnů od doručení žádosti. Pokud je dítě individuálně vzděláváno podle § 34b, předá ředitel mateřské školy zápis z ověření podle § 34b odst. 3. 
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, způsob a formu předávání údajů podle odstavců 1 a 2.

§ 1f vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

Předávání výsledků pedagogického diagnostikování a zápisu z ověření
(1) Ředitel mateřské školy předá v elektronické podobě výsledky pedagogického diagnostikování řediteli základní školy, který o předání výsledků požádal, a to v rozsahu údajů stanoveném v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(2) Bylo-li dítě individuálně vzděláváno, předá v elektronické podobě ředitel mateřské školy místo výsledků podle odstavce 1 zápis z ověření individuálního vzdělávání, a to v rozsahu údajů stanoveném v příloze č. 5 k této vyhlášce.

Příloha č. 4
Výsledky pedagogického diagnostikování
 
§ 3b vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Předávání výsledků pedagogického diagnostikování
Ředitel základní školy, v jejíž přípravné třídě se dítě vzdělává, základní školy speciální, v jejímž přípravném stupni se dítě vzdělává, nebo zahraniční školy na území České republiky, ve které se dítě vzdělává, předá v elektronické podobě výsledky pedagogického diagnostikování řediteli základní školy, který o předání výsledků požádal, a to v rozsahu údajů stanoveném v příloze k této vyhlášce.

Výsledky pedagogického diagnostikování
 “.
§ 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

(1) Za povinnou školní docházku11) se pro účely tohoto zákona považuje též
a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,11a)
b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,11b)
c) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání,11c)
d) kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání.11d)
(2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.

§ 18 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky a současně je žákem kmenové školy, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen "zkoušející škola"). Zkouška se koná:
a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy hodnocení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Je-li hodnocení žáka vyhotoveno ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.
(3) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením dokladu o této skutečnosti vydaného školou školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Je-li doklad o plnění povinné školní docházky žáka vyhotoven ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává, kromě případů podle § 18c odst. 1 a 2.
(4) Plnění povinné školní docházky podle odstavce 3 lze doložit také čestným prohlášením zákonného zástupce žáka potvrzujícím plnění povinné školní docházky žáka, pokud škola mimo území České republiky takový doklad nevydává. Čestné prohlášení podle věty první musí obsahovat alespoň název a adresu školy a školní rok, za který se čestné prohlášení vydává.
(5) Žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. Ve školním roce, ve kterém žák zkoušky nekoná, je evidován podle svého věku.
(6) Žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.
(7) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.
(8) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku.

§ 18a vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.
(2) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.
(3) Žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky formou individuální výuky v zahraničí evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. Ve školním roce, ve kterém žák zkoušky nekoná, je evidován podle svého věku.
(4) Žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky formou individuální výuky v zahraničí evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.
(5) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.
(6) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku.

§ 18b vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky
(1) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.
(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Je-li vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky vyhotoveno ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.
(3) Žák je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. Ve školním roce, ve kterém žák zkoušky nekoná, je evidován podle svého věku. Nekoná-li žák v souladu s § 18c odst. 2 zkoušky, je evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.
(4) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

§ 18c vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Vydávání vysvědčení žákovi kmenové školy, který nekonal zkoušky
(1) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže
a) ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo
b) žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil.
(2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.
(3) Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení podle odstavce 1 nebo 2 za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.
(4) Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy podle odstavce 1 nebo 2 vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.

§ 18d vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky
(1) Žák je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.
(2) Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve škole zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

§ 18e vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Dokládání plnění povinné školní docházky žákem bez kmenové školy
(1) Pokud žák plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. a), b) nebo d) školského zákona a není zároveň žákem kmenové školy, zákonný zástupce žáka ministerstvu
a) oznámí zahájení plnění povinné školní docházky čestným prohlášením, které musí obsahovat jméno a příjmení žáka, datum narození, název a adresu školy, ve které se žák vzdělává, den zahájení vzdělávání, údaj, že žák nebude zároveň žákem kmenové školy, adresu bydliště žáka a kontaktní údaje zákonného zástupce žáka,
b) dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka dokladem vydaným školou mimo území České republiky za období nejvýše 2 školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka; v případě pochybností o správnosti překladu je ministerstvo oprávněno požadovat předložení úředně ověřeného překladu; je-li doklad vyhotoven ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje,
c) oznámí den ukončení plnění povinné školní docházky a
d) oznamuje změny údajů podle písmene a), které nastanou v době plnění povinné školní docházky.
(2) Plnění povinné školní docházky podle odstavce 1 písm. b) lze doložit také čestným prohlášením zákonného zástupce žáka potvrzujícím průběh plnění povinné školní docházky žáka, pokud škola mimo území České republiky takový doklad nevydává. Čestné prohlášení podle věty první musí obsahovat alespoň jméno a příjmení žáka, datum narození, název a adresu školy a školní rok nebo roky, za které se čestné prohlášení vydává.
(3) Pokud žák plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 2 školského zákona a není zároveň žákem kmenové školy, zákonný zástupce žáka ministerstvu
a) oznámí zahájení plnění povinné školní docházky čestným prohlášením, které musí obsahovat jméno a příjmení žáka, datum narození, den zahájení vzdělávání, způsob, jakým se žák individuálně vzdělává a jak a kde je vzdělávání organizováno, údaj, že žák nebude zároveň žákem kmenové školy, adresu bydliště žáka a kontaktní údaje zákonného zástupce žáka,
b) dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka čestným prohlášením o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše 2 školních roků,
c) oznámí den ukončení plnění povinné školní docházky a
d) oznamuje změny údajů podle písmene a), které nastanou v době plnění povinné školní docházky.
(4) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky ve škole zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, zařadí ředitel školy žáka do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku. Škola oznámí ministerstvu přijetí takového žáka.
(5) Zákonný zástupce žáka oznamuje skutečnosti podle odstavce 1 písm. a), c) a d) a odstavce 3 písm. a), c) a d) do 1 měsíce ode dne jejich vzniku a dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 3 písm. b) do 1 měsíce od uplynutí období 2 školních let.

§ 18f vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Společné ustanovení
Doklady o plnění povinné školní docházky žáka podle § 18 až 18e se uchovají 12 let.

§ 19 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Zkouška
(1) Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.
(2) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel zkoušející školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
(3) Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.
(4) Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. Pokud se zkouška koná na konci druhého pololetí devátého ročníku a žákovi nebylo vydáno v předešlých 2 letech vysvědčení, je obsahem zkoušky vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 nebo § 18a odst. 1 za poslední 2 ročníky základního vzdělávání.

Doporučení veřejné ochránkyně práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k povinné školní docházce, Sp. zn.: 82/2015/DIS/BN

A - Úkoly veřejné ochránkyně práv 
Doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací vydávám podle ustanovení § 21b písm. c) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Obsahuje návod pro rozhodování o žádostech o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání. 
B - Úvodní slovo 
Doporučení vzniká v reakci na větší množství podnětů a dotazů, se kterými se na m v průběhu roku 2015 obrátili rodiče, neziskové organizace a představitelé samospráv. Podklady pro vytvoření doporučení jsem získala jak vlastní činností (šetřením konkrétních podnětů), tak i spoluprací s Českou školní inspekcí, která v roce 2015 provedla na můj podnět inspekci1 v jedenácti základních školách a třech školských poradenských zařízeních. V inspekční činnosti se Česká školní inspekce zaměřila především na zápisy do prvních ročníků základních škol. 
Předkládané doporučení vyhodnocuje nejčastěji používaná kritéria, na základě kterých ředitelky a ředitelé škol rozhodují o přijetí k základnímu vzdělávání. Nedílnou součástí doporučení je i bližší pohled na procesní postup ředitelek a ředitelů škol při samotném rozhodování o tom, které dítě přijmou i odmítnou. 
Cílem doporučení je zejména zhodnocení kritérií z hlediska souladu se školským a antidiskriminačním zákonem a jejich uplatnění na různé skupiny dětí, zejména děti tzv. spádové a nespádové2 . Doporučení rovněž obsahuje návod pro posouzení dílčích kritérií a pro vedení správního řízení o (ne)přijetí k základnímu vzdělávání. 
Doporučení je zejména určeno ředitelkám a ředitelům základních škol, jejichž zřizovatelem jsou obce i svazky obcí3 , krajským úřadům, které posuzují odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí dítěte, České školní inspekci a široké veřejnosti (zejména rodičům budoucích prvňáčků). 
Doporučení dále adresuji Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které je může využít k vydání prováděcí vyhlášky, která by závazně upravila podmínky a organizaci zápisu k povinné školní docházce.
Doporučení si neklade za cíl pojmenovat a zhodnotit veškeré situace, které mohou v praxi nastat. Jedná se o dokument, který řeší nejčastější okruhy otázek, s nimiž se různí aktéři v praxi aktuálně potýkají. Jsem si vědoma, že doporučení vydávám v době, která těsně předchází zápisům k povinné školní docházce. Přesto věřím, že je adresáti budou chápat jako výkladové vodítko, které jim napomůže k nediskriminačnímu řešení situací vzniklých v souvislosti s přijímáním dětí k základnímu vzdělávání již v kalendářním roce 2016. Konečné slovo v posouzení, zda v konkrétním případě došlo k diskriminaci, bude mít vždy soud. Doporučení vychází z právního stavu k 1. lednu 2016. 
C - Slovníček pojmů
D - Shrnutí doporučení k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k povinné školní docházce
E - Text doporučení
E.1 Právo na vzdělání a rovný přístup k němu
E.2 Volba základní školy
E.3 Vymezení školského obvodu, jeho výhody a problémy
E.4 Sběr informací o dětech a zákonných zástupcích
E.5  Řízení o (ne)přijetí dítěte k základnímu vzdělávání O
E.6 Kritéria využívaná v řízení o (ne)přijetí k základnímu vzdělávání V
F- Závěr

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 364/2005 Sb.

Čl. 9
Předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace základní školy týkajících se zahájení povinné školní docházky
(1) Za stávající školní rok se předávají údaje o počtech zapisovaných dětí podle výsledku zápisu, věku, pohlaví a skutečnosti, zda se jejich místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, nachází ve spádovém obvodu školy, v případě školy zřízené obcí nebo svazkem obcí.
(2) Agregované údaje podle odstavce 1 se nepředávají za školy při zdravotnických zařízeních a školy při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy či ochranné výchovy.

Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách Čj. MSMT-1094/2025-1 
 
2.14 Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky. 
Údaj se uvádí základní číslovkou a vypíše se slovem. Nehodící se výraz se neškrtá. 
Například: 
Žák(yně) splnil(a) „jeden“ let/rok …… povinné školní docházky. 
Žák(yně) splnil(a) „tři“ let/rok „y“ povinné školní docházky. 
Žák(yně) splnil(a) „sedm“ let/rok …… povinné školní docházky. 
Pokud žák splnil devět let povinné školní docházky a nezískal základní vzdělání a pokračuje v základním vzdělávání (podle § 52 odst. 6 a § 55 odst. 1 školského zákona), chodí do základní školy desátým (nebo dalším) rokem. Jedná se o případ, kdy žák v průběhu povinné školní docházky opakoval některý ročník nebo 9. ročník nedokončil úspěšně. Do rubriky „Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky“ se však v těchto případech vždy uvádí, že žák splnil „devět“ let povinné školní docházky. Údaj v této rubrice se týká pouze povinné školní docházky, nikoliv celkové délky školní docházky konkrétního žáka. Informace o získání stupně základního vzdělání se uvádějí do samostatného tiskopisu vysvědčení určeného k vyplnění v 9. ročníku při dosažení stupně základního vzdělání (viz část 2.16.). 
Shodně se postupuje také v případě, kdy základní vzdělávání žáka uvedeného v § 16 odst. 7 je prodlouženo na 10 let podle § 46 odst. 3 školského zákona, nebo v případě, kdy žák uvedený v § 16 odst. 7 pokračuje v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2. školského zákona. 
Pokud škola používá tiskopis vysvědčení list A – slovní hodnocení, který je určen pouze pro jedno pololetí, pak se rubrika „Žák(yně) splnil(a) …… let/rok …… povinné školní docházky“ na konci 1. pololetí proškrtne. 
2.16 Doložka o získání stupně základního vzdělání nebo získání základů vzdělání 
Tato rubrika je uvedena pouze na tiskopisech vysvědčení pro 9. ročník (popřípadě 10. ročník) základních škol, tiskopisech vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání nebo na tiskopise vysvědčení o získání základů vzdělání v základní škole speciální. 
Podle ustanovení § 54 odst. 1 školského zákona se po úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání uvádí na vysvědčení doložka o získání stupně základního vzdělání. Úspěšné ukončení ročníku znamená, že žák není na konci 2. pololetí (nebo v náhradním termínu, po opravných zkouškách, po komisionálním přezkoušení, po vykonání zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR (§ 38 školského zákona a § 18 až 20 vyhlášky) hodnocen z žádného povinného předmětu (včetně volitelného) stupněm nedostatečný nebo adekvátním slovním hodnocením. Podle ustanovení § 45 odst. 2 školského zákona ukončením vzdělávacího programu v základní škole speciální získá žák základy vzdělání. 
Podle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 3/2015 Sb. jsou tiskopisy vysvědčení dokladující dosažení stupně základního vzdělání, opatřeny vodotiskem s motivy lipových ratolestí, označením série tiskopisu a alespoň šestimístným číslem tiskopisu (dále jen „evidenční znak“) a místem pro uvedení grafického kódu, zkráceně QR kód. V tomto kódu je obsaženo vždy jméno, příjmení a datum narození hodnocené osoby, resortní identifikátor školy, označení oboru vzdělání, školního roku, klasifikace v povinných předmětech a celkové hodnocení. V případě základní školy se jedná o vysvědčení při úspěšném ukončení 9. popřípadě 10. ročníku základního vzdělávání. 
Pozor: nezaměňovat s ukončením devátého roku povinné školní docházky – žák může ukončit devátý rok povinné školní docházky v nižším než 9. ročníku základního vzdělávání – v tomto případě se použije některý z tiskopisů vysvědčení pro hodnocení v 1. až 8. ročníku. Pokud pak žák, který některý ročník opakoval, pokračuje v docházce do základní školy, bude mu vysvědčení s doložkou o získání stupně základního vzdělání vydáno po úspěšném ukončení 9. ročníku základního vzdělávání. 
Systém vytváření evidenčního znaku zvolí ředitel/ředitelka školy. Pro označení série tiskopisu doporučujeme zvolit písmena. 
Způsob přidělování evidenčních znaků musí zaručit, že každé školou vydané vysvědčení, které je dokladem o dosažení základního vzdělání, bude opatřeno jiným evidenčním znakem. 
Zároveň podle § 28 odst. 9 školského zákona vedou školy evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém základním vzdělání. Způsob vedení této evidence stanoví ředitel/ředitelka školy. Doporučujeme zaznamenat evidenční znak vysvědčení do školní matriky (podle § 28 odst. 2 školského zákona). 
Pokud tedy bude na vysvědčení uvedena doložka o získání stupně vzdělání, bude zároveň toto vysvědčení opatřeno evidenčním znakem. 
Doporučujeme uvádět text doložky a evidenční znak v tomto znění: 
„Žák získal základní vzdělání. Série a číslo vysvědčení: ………………“ nebo 
„Žákyně získala základní vzdělání. Série a číslo vysvědčení: ………………“. 
Místo teček bude uveden konkrétní evidenční znak. 
Například: 
„9B 2013014“ (číslo a písmeno série vyjadřuje třídu a v čísle je zakódován rok vydání vysvědčení a číslo žáka v třídním výkazu, nula odděluje jednotlivé části čísla). 
Ředitel/ředitelka školy může zvolit i jiný systém vytváření evidenčního znaku. 
Pokud škola použije jako evidenční znak sérii a číslo tiskopisu vysvědčení (uvedené v pravém rohu nahoře), nemusí již vytvářet evidenční znak nový, ani ho uvádět za text doložky. Doporučujeme pak uvádět text doložky v tomto znění: 
„Žák získal základní vzdělání.“ nebo „
Žákyně získala základní vzdělání.“. 
Do školní matriky bude pak zaznamenán evidenční znak uvedený na tiskopisu vysvědčení. 
Při uvedení QR kódu se postupuje v souladu s publikovaným Doporučením MŠMT (www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/doporuceni-msmt-k-uvadeni-qr-kodu-na-vysvedcenich-a-dalsich). Pokud má škola smlouvu se servisní organizací, která zajišťuje technickou podporu vedení školní matriky, obstará generování grafického kódu a jeho vložení do dokladu tato servisní organizace. Pokud škola vede školní matriku vlastními prostředky, může využít dostupných programových prostředků pro generování grafických kódů v tabulkových procesorech, nebo jiných programech, které nevyžadují speciální IT dovednosti ani složitou logistickou podporu. 
V případě získání základů vzdělání v základní škole speciální bude uveden text doložky: 
„Žák získal základy vzdělání.“ nebo 
„Žákyně získala základy vzdělání.“. 

Plnění povinné školní docházky v zahraničních školách na území ČR, č. j.: 22 589/2009-22

Právní souvislosti
Plnění povinné školní docházky v zahraniční škole se řídí § 38 odst. 1 písmeno c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zahraniční škola na území ČR definována takto: „… ve škole zřízené na území České republiky právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo fyzickou osobou, která je cizím státním občanem, a nezapsané do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky.“.
Právnické osoby, které v současné době  vykonávají činnost zahraniční školy, ji vykonávají v rámci svého předmětu podnikání zapsaného v  obchodním rejstříku. Zahraniční škola není školou podle školského zákona, a tudíž se do rejstříku škol a školských zařízení nezapisuje. Plnění povinné školní docházky v zahraniční škole je možné pouze na základě povolení, které vydává ministr školství, mládeže a tělovýchovy. 
Povolení k plnění povinné školní docházky v zahraniční škole lze právnické osobě udělit na základě § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona. V uvedeném ustanovení jsou stanoveny základní právní aspekty povolování poskytování vzdělávání v zahraniční škole. 
Vzdělávání žáků v zahraniční škole se však neřídí školským zákonem. Pokud jde o práva žáků ve vztahu k zahraniční škole, řídí se tato obecně závaznými právními předpisy a ustanoveními smlouvy uzavřené mezi právnickou osobou vykonávající činnost zahraniční školy a zákonnými zástupci žáka, která vztah žáka a zahraniční školy zakládá a upravuje. Pokud by došlo k hrubému porušení práv žáků plnících povinnou školní docházku v zahraniční škole, byl by takovéto porušení oprávněn závazně posoudit pouze soud v občanskoprávním řízení. 
Žáci se státním občanstvím ČR musí být zároveň žáky kmenové školy v ČR zapsané do školského rejstříku a konat zkoušky z vybraných předmětů. Žáci, občané jiného státu než Česká republika (dále jen „cizinci), kteří plní docházku v zahraniční škole s vydaným povolením, nejsou žáky kmenové školy v ČR zařazené v rejstříku a nekonají zkoušky. Čeští žáci ani žáci cizinci nemohou plnit povinnou školní docházku v zahraniční škole, k jejíž činnosti nemá právnická osoba vydané povolení.
Platnost vysvědčení, jako dokladu o dosaženém stupni vzdělání, vydané zahraniční školou garantuje tato zahraniční škola, tedy právnická osoba vykonávající činnost zahraniční školy. Vysvědčení vydané zahraniční školou je možné v ČR nostrifikovat za podmínek stanovených v § 108 školského zákona. Žákovi se státním občanství ČR, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR, vydává vysvědčení jeho kmenová škola, ve které koná zkoušky. 
Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli kmenové školy v ČR zapsané do školského  rejstříku, v níž žák plní povinnou školní docházku, předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky v zahraniční škole na území ČR, adresu místa pobytu žáka a popřípadě i adresu příslušné školy. (Kmenová škola je spádová škola, nebo jiná škola zapsaná do školského rejstříku, kterou žákovi zvolil jeho zákonný zástupce.)
Žáci, kteří plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR, konají zkoušky z vybraných předmětů v kmenové škole podle § 18 - § 21 vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů.
Postup žáků a zákonných zástupců žáka při zahájení, průběhu a ukončení docházky v zahraniční škole na území ČR
Postup žáků a zákonných zástupců žáka se státním občanstvím ČR
1. Zákonný zástupce žáka (občana ČR) oznámí (písemně) řediteli základní školy, ve které je žák zapsaný k plnění povinné školní docházky (kmenová škola), že žák plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR a uvede její adresu a adresu právnické osoby, která činnost zahraniční školy vykonává.
2. Žák plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR v souladu s § 18 - § 21 vyhlášky č. 48/2005 Sb. 
3. Zákonný zástupce žáka dohodne termíny konání zkoušek z vybraných předmětů v kmenové škole. Zkoušky lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.
4. V dohodnutých termínech žák koná zkoušky z vybraných předmětů. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející kmenové školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zákonný zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
5. V případě ukončení školní docházky do zahraniční školy žák plní povinnou školní docházku ve škole, zapsané  do  školského rejstříku, do které je žák  přihlášen.
Postup žáků a zákonných zástupců žáka - cizince
1. Žáci – cizinci, kteří plní povinnou školní docházku v zahraniční škole vykonávané právnickou osobou s vydaným povolením, nejsou žáky kmenové školy v ČR zařazené ve školském  rejstříku a nekonají rozdílové zkoušky.
2. V případě, že žák – cizinec ukončí docházku do zahraniční školy před dokončením povinné školní docházky, jsou zákonní zástupci žáka – cizince jej povinni přihlásit  k plnění povinné školní docházky žáka do základní školy zapsané do  školského  rejstříku.

Nejčastější dotazy k problematice mateřských škol, MŠMT ČR

Musí zákonný zástupce dítěte přiložit k žádosti o tzv. předčasné zahájení povinné školní docházky doporučení PPP (příp. lékaře) hned při zápisu do 1. ročníku ZŠ, nebo ho může předložit dodatečně?

Podmínkou pro přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky je kromě žádosti zákonného zástupce také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující posouzení školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce dítěte.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že doložení předmětných vyjádření je podmínkou pro přijetí dítěte, tj. musí být doloženo do doby, než ředitel školy v souladu s ust. § 46 odst. 1 zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozhodne (bez těchto vyjádření ani ředitel nemůže o přijetí či nepřijetí dítěte rozhodnout). Současně je stanoveno, že vyjádření musí být přiloženo k žádosti, tím je tedy určena další náležitost podání ve smyslu ust. § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád).

V případě, že podání (žádost) nemá předepsané náležitosti, vyzve ředitel školy v souladu se správním řádem k doplnění podání a poskytne zákonnému zástupci k tomu přiměřenou lhůtu. Přiměřenost je dána na jeho uvážení, limitován je však lhůtou pro vydání rozhodnutí, tj. 30 dnů od zahájení řízení. Je také možné, aby řízení spolu s výzvou přerušil, přičemž po dobu tohoto přerušení lhůta pro vydání rozhodnutí neběží. Řízení může být také přerušeno na požádání žadatele. Řízení se přerušuje na dobu nezbytně nutnou, v případě, že se přerušuje na požádání žadatele, přihlédne se k jeho návrhu.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud v době zápisu nemá zákonný zástupce k dispozici vyjádření školského poradenského zařízení nebo odborného lékaře, je vhodné správní řízení přerušit a toto vyjádření doložit dodatečně ve lhůtě určené ředitelem školy pro odstranění nedostatků podání. Délka této lhůty závisí na rozhodnutí ředitele školy, je však třeba uvést, že v jeho zájmu může být obdržet potřebné podklady co nejdříve, neboť se ve stanovených lhůtách musí rozhodnout i o ostatních podaných žádostech o přijetí, přičemž vychází také z naplněné kapacity apod.

Samotnou žádost lze podat také až v době, kdy již bude k dispozici příslušné doporučující vyjádření (tj. mimo termíny zápisu, a to v zásadě kdykoli do začátku příslušného školního roku). V této době se však již šance na přijetí snižují, neboť kapacita školy může být naplněna dětmi přijatými na základě žádostí podaných v době zápisu.

END HESLO
//////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
